Jak staří lidé mohou v Česku kandidovat na prezidenta? A jak je to jinde ve světě?
Česká ústava umožňuje kandidovat na nejvyšší ústavní funkci osobám, které dosáhly nejméně čtyřiceti let věku. Stejně tomu je třeba na Slovensku, v Německu nebo v Pobaltí. Zdaleka ne všechny země ale mají totožnou věkovou hranici.
Často se setkáme i s hranicí pětatřiceti let. Řídit se jí musí nejenom američtí kandidáti, ale i ti polští, portugalští nebo maďarští. Existují ovšem i státy, které minimální věk prezidenta stanovují ještě úplně jinak: ve Francii je to pouhých osmnáct let, v Itálii naopak nezvykle vysokých padesát.
V případě Sýrie pak dlouho platilo, že prezidentovi musí být alespoň čtyřicet. Když ale v roce 2000 zemřel Háfiz Asad, jeho synovi Bašáru Asadovi bylo jen třicet čtyři. Syrský parlament na to zareagoval odhlasováním změny ústavy, která věkovou hranici posunula právě na Bašárových třicet čtyři.
Funkce prezidenta se často spojuje se životními zkušenostmi. V současnosti jsme například svědky toho, že se v amerických prezidentských volbách střetávají jedni z vůbec nejstarších kandidátů všech dob – Donaldu Trumpovi je sedmdesát, Hillary Clintonové o rok méně.
Soudě podle první přímé volby českého prezidenta, nemají s vyšším věkem prezidentů problém ani Češi: vždyť Miloši Zemanovi bylo v roce 2013 šedesát osm a jeho protikandidátovi Karlu Schwarzenbergovi dokonce sedmdesát pět let.
