Jak to vidí Josef Baxa - 10. června

10. červen 2013

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa byl pondělním hostem Dvojky. Novela zákona o státním zastupitelství, zřízení úřadu pro potírání korupce, azylové řízení v souvislosti s kauzou ruského podnikatele. To jsou jen některá témata, ke kterým se Josef Baxa vyjádřil.

"Návrh nového zákona o státním zastupitelství je příslibem k podstatnému zlepšení situace. Státní zastupitelství se stále hledá, neví čí je, a možná si i dnes plno organizací myslí, že je jejich. Je krok k posílení nezávislosti státního zastupitelství," řekl Josef Baxa.
A co řekl ke koncetraci moci zastupitelstva? "Tato otázka je vždy na místě, musíme jej vždy testovat neboť se zákona může zmocnit někdo, kdo jej chce zneužít."

Dotazy na Josefa Baxu směřujte na mail: jaktovidi@rozhlas.cz.

Josef Baxa se v roce 1998 stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002, pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše i Pavla Rychetského. Účastnil se v letech 2000-2001 příprav a prosazení velké novely trestního řádu, založení Probační a mediační služby a v letech 2001-2002 tvorby nového institucionálního a procesního rámce správního soudnictví.
V lednu 2003 jej prezident republiky Václav Havel jmenoval předsedou Nejvyššího správního soudu, jímž je do současné doby. Jako soudce je na tomto soudu mimo jiné předsedou rozšířeného senátu a redakční rady Sbírky rozhodnutí.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prvním hostem tohoto týdne je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, dobrý den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vláda schválila nový zákon o státním zastupitelství, který ruší vrchní stupně a zřizuje specializovaný protikorupční útvar. Posílí se tím nezávislost soustavy státního zastupitelství, zvýší se efektivita?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tvůrci a předkladatelé zákony si to myslí. Snad tomu lze věřit, i když samozřejmě jako u každého zákona je na místě určitá míra skepse, protože i ty sebelepší zákony nemusí vždycky fungovat, dostanou-li je do ruky ti špatní lidé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co u vás, pane doktore, skepse nebo optimismus, co vy si osobně od toho slibujete, k čemu ten nový zákon může opravdu přispět? Například ochrání zákon systém státních zástupců i před zásahy z politických stran?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já už jsem ve svém životě viděl tolik zákonů, že už skoro před žádným neklesnu na kolena, tedy před návrhem, ale přesto si myslím, že ten návrh zákona je příslibem k podstatnému zlepšení té situace. Státní zastupitelství pořád ještě po těch mnoha a mnoha letech své existence se tak trošku hledá, trošku neví, čí je a možná že i řada jiných činitelů nebo i institucí si myslí, že státní zastupitelství je jejich. Takže to je určitý krok k posílení nezávislosti ten zákon přináší a myslím, že je to namístě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud zákon projde, tak nejvyššího státního zástupce bude jmenovat prezident na návrh vlády a to na dobu 10 let. Jak vám se jeví tato skutečnost?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Osobní záruky nezávislosti takového činitele, které jistě tím způsobem jmenování jsou posíleny, jsou určitě na místě. Ono je možná více důležité právě, aby nezávislá byla soustava jako celek, v čele tedy s tím hlavním představitelem, než možná potom každý jednotlivý státní zástupce. Nemůžeme totiž zapomínat, že státní zastupitelství opravdu je soustavou, která je uspořádána do jisté míry hierarchicky a je to asi nezbytný rys, protože státní zástupce je veřejným žalobcem, prosazuje veřejný zájem, mimo jiné tím, že je žalobcem v trestním řízení, tak by měl prosazovat jednotnou trestní politiku, takže nemůžeme si myslet, že tady vlastně každý jednotlivý státní zástupce bude zcela nezávislý na všem a na všech, to asi úplně nejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neobáváte se nějaké koncentrace přílišné moci v rukou nejvyššího státního zástupce?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tato otázka je vždycky na místě. Vždycky musíme ty zákony testovat nejen těmi hodnými, ale i těmi zlými a ošklivými, teď to říkám obecně, protože i při jaksi sebečistších úmyslech těch tvůrců není vyloučeno, že při té aplikaci se jich také může zmocnit někdo, kdo vůbec nechce ty zákony používat v tom duchu, jak byly míněny, takže vždycky ta otázka na koncentraci moci je na místě, samozřejmě to je daň za tu jednotnost, za to zjednodušení, to ano, ale to pak je věcí nějaké diskuse. Ještě ten zákon, jak je známo, čeká to hlavní přestavení, to znamená, parlamentní proces, takže určitě tyhle námitky tam budou padat a bezesporu se snad najde potom nějaká rovnováha v tom výsledku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče úřadu pro potírání korupce, je to systémový krok jeho zřízení?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je možné takto uspořádat systém, určitě ano. Korupce je velkým problémem dnešní společnosti a je to ten typ kriminality, který rozhodně se vyznačuje velkou rafinovaností, sofistikovaností, složitostí, také důkazní nouzí často, takže určitá koncentrace těch nejlepších osob na jednom místě, jejich specializace získávání hlubší a hlubší erudice, to je určitě na místě. Na druhé straně vždycky, jestliže se něco koncentruje na jedno místo, může to znamenat také větší zranitelnost toho místa. Ten kdo bude chtít ovlivnit, zastrašit a podobně, má to jednodušší, protože zaměří se na jeden cíl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vraťme se k případu ruského podnikatele Alexeje Torubarova, který u nás požádal svého času o azyl před údajným pronásledováním ruskou mafií a tajnou službou. Ministr spravedlnosti Blažek rozhodl o jeho vydání zpět do Ruska. Měl na to právo, když naše úřady ještě nevyřídily Rusovu žádost o azyl v České republice?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já nevím, jestli to tak opravdu bylo. To jsou takové právě informace, že ještě něco neskončilo a něco jiného už skončilo. Těch informací je velmi málo, já nemám žádné jiné než ty, které byly v médiích a takže snad jen obecně, jisté je, že pokud stát chce být jaksi důvěryhodný navenek i dovnitř, musí se chovat, řekl bych, jednotně, bez ohledu na to, které orgány nebo instituce rozhodují. V případě, že se k nám uchýlí cizinec a žádá vlastně o poskytnutí určité ochrany o azyl nebo prostě o mezinárodní ochranu, tak je samozřejmě věcí zákonných procedur, aby se taková žádost posoudila a rozhodlo se, jestli ano nebo ne. Jestli ovšem tento občan je zároveń jaksi stíhán nebo pronásledován jiným státem, tady jsme slyšeli tím domovským státem, který žádá o jeho vydání, protože se na svém území jako občan tohoto státu údajně dopustil trestné činnost, tak to zase je pochopitelně nějaký jiný mechanismus, ale co je podstatné je, aby jak se říká: levá věděla, co dělá pravá. To znamená, bez ohledu na to, jestli o vydávání se rozhoduje v jiné proceduře a rozhodují to jiné orgány a o případném poskytnutí mezinárodní ochrany formou azylu zase jiné orgány zase v jiné proceduře, jaksi ten výsledek by měl být koordinovaný a to jak co do věcných důvodů tak i co do času.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi příliš ta pravá nevěděla, co dělá levá, když se podíváme i na skutečnost, že vydání se na poslední chvíli snažilo zabránit několik ministrů včetně Miroslava Kalouska, který před letadlo s ruským podnikatelem nechal postavit cisternu.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak to už je opravdu, to už je taková opravdu laciná kovbojka nebo taková parodie. To přece něco takového by se vůbec nemělo dít. Tak buď ty procedury měly zákonný průběh a výsledek, pak se ani cisternou ani ničím jiný, například že někdo vypustí kola z podvozku toho letadla, nesmí dít. Anebo ty procedury ještě nebyly skončeny a pak jsou zase tady nějaké instrumenty zákonné, nikoliv nějaké svémocné, aby k tomu vydání nemohlo dojít. Já opravdu nemám dost informací, ale jasné je, že jak trestní soudy, které rozhodovaly o přípustnosti vydání, tak případně azylové orgány nebo orgány ministerstva vnitra, které a to opravdu nevíme, jestli a jak rozhodovaly o žádosti o udělení azylu, aby ty své činnosti zkoordinovaly a ten výsledek, to znamená akt ministra spravedlnosti, kterým se povolí vydání nastal podle toho a až poté co tyto procedury doběhnou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Obecně řečeno, pane doktore, co je tedy pro ministra spravedlnosti závazné, a zbývají se i soudy nebo musejí se zabývat otázkami azylového řízení?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jestli mohu jen jednoduše vysvětlit, o přípustnosti vydání rozhodují trestní soudy. Opravdu o přípustnosti ty trestní soudy nerozhodují, ty nevydávají žádné příkazy k vydání, ty jen říkají, jestli to vydání je přípustné. A trestní řád obsahuje nějakých třeba 15 až 16 důvodů řekněme, pro které to vydání není přípustné do ciziny, i když soudy rozhodnou, že vydání je přípustné, ministr spravedlnosti má kompetenci, má-li pochybnosti, ještě věc nechat přezkoumat nejvyšším soudem. A ani poté, co Nejvyšší soud řekne, že to vydání je přípustné, ani poté ministr spravedlnosti nemusí povolit vydání, to je jeho samostatná kompetence, je to vlastně politický akt a vedle toho tedy běží jiná procedura, bývá to ne vždycky, ale často to tak bývá, že ta osoba, která má být vydána, zároveň požádá o ochranu v tom státě, ve kterém se nachází. A říká: Nevydávejte mě, protože mě tam hrozí třeba pronásledovaní, nelidské zacházení, trest smrti, a podobně. To by jistě měly ty trestní soudy vzít v úvahu, protože i jeden z těch důvodů, pro které to vydání lze označit za nepřípustné, je právě nebezpečí z toho pronásledování. Jestli to tak bylo nebo nebylo v dané věci, já nevím, já nemám ty informace, ale takhle by to mělo být a tím, že ten poslední akt činí ministr, člen vlády, tak by ho měl učinit až tehdy, až právě tyhle všechny procedury doběhnou s jasným výsledkem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
E-mail pro vás od paní posluchačky Věry z Prahy, která se dotazuje na případ čtyřnásobné vraždy v Brně, Dahlgrenův případ. Cituji z e-mailu: "Řeší známý americký právník, jehož cílem je za každou cenu obhájit své krajany, například Amandu Noxovou, zvítězí v Česku spravedlnost nebo renomovaný právník?" Tolik citace z e-mailu.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak to nevíme, ale v každém případě myslím si, že rozhodující bude postoj země, tedy Spojených států, nikoliv nějakého právníka. To je rub a líc jaksi vztahu občana a jeho státu. Stát poskytuje ochranu svým občanům a není to úplná automatika, že by každý jaksi občan, o kterého jiný stát požádal o jeho vydání, že by ho jeho domovský stát vydal. Ty důvody pro nevydání jsou různé a státy to mají také různé, některé státy jsou citlivější na určité trestné činy, některé jsou méně citlivé, ještě vražda je vražda v každé zemi, to asi tady nebude hrát tu rozhodující roli, ale hraje tam roli určitá zvyklost, určitá praxe, jak se chovají ty státy v jiných případech k sobě navzájem. Je tam velký kus nějaké diplomacie a podobně. Takže to není otázka jen nějakého jednoho advokáta, ale spíš takových širších souvislostí. Neměla by následovat diskuse vedoucí k nějakému extrémnímu řešení například.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na 10 let poslal Krajský soud v Ostravě do vězení 39-letého Jaroslava Šebestu. O v dubnu zastřelil kuší jednoho z údajných zlodějů. Panu Šebestovi v minulosti třikrát vykradli servis na opravu motorek, počtvrté se rozhodl ho uchránit. Soud odmítl případ posoudit jako sebeobranu. Muži, po kterých střílel, nebyli ozbrojeni a utíkali ke svému autu. Kde je, pane doktore Baxo, hranice sebeobrany?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Hranice je stanovena trestním zákoníkem vcelku jasně. Ten říká, že nejde o nutnou obranu, pokud to jednání obránce, v uvozovkách obránce, bylo zcela zjevně nepřiměřené způsobu útoku. Všimněte si té gradace slovní: zcela zjevně nepřiměřené způsobů útoku. To je obecná definice, nemůže být jiná než obecná a pak to jistě záleží na posouzení konkrétních okolností každého případu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jasně stanovené podmínky takzvané nutné sebeobrany.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jsou, určitě jsou a ta judikatura na toto téma je bohatá. Není to tak, že by jaksi tak nějak schématické, že by pouze k ochraně řekněme, života a zdraví mohl ten obránce způsobit následek na majetku nebo naopak nemohl způsobit následek na životu nebo zdraví. Ony se ty hodnoty těžko poměřují. Ale v každém případě ten obránce, proto zákon vlastně upravuje tento institut, protože na rozdíl od útočníka, který často ten útok nějak plánuje, má to promyšleno, prostě má určitou převahu, ve chvíli, kdy zaútočí, obránce je zakončen, obránce zpravidla není cvičen na nějaké ty obranné zákroky, takže tento handicap, který má, se lekne, útočník bývá často vyzbrojen nějakým zbraněmi nebo nějakými prostředky, je fyzicky silnější, takže proto zákon musí dávat podstatně širší legální prostor tomu obránci, také proto ten zákon neříká, že ta obrana má být přiměřená. Ona může být nepřiměřená, ona může být zjevně nepřiměřená, ale až je-li zcela zjevně nepřiměřená, pak už jde o překročení a nastupuje trestní odpovědnost obránce. Zase asi nemáme dost konkrétních informací o tomto případu, nicméně dovolím si jen spekulovat, jestliže jsme slyšeli, že tedy někdo byl v minulosti opravdu vícekrát okraden, tak bych řekl, že tady možná opravdu chtěl spíše už toho útočníka konečně nebo toho zloděje konečně nějak dostat, ale to asi úplně nejde. Tam vidíme, že nebylo takové to zaskočení tím útokem. Tam bylo spíš byla taková ta promyšlená akce toho, že někdo přijde a musíme ho nějakým způsobem nebudu říkat zneškodnit, zpacifikovat, ale něco jiného je opravdu bránit se a něco jiného je opravdu zneškodňovat toho útočníka asi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k dalšími verdiktu vašeho Nejvyššího správního soudu, kárný senát uložil plzeňské exekutorce Martině Tetzeliové rekordní pokutu ve výši 2 milionů korun. Potrestal jí tak za to, že nedostatečně kontrolovala své zaměstnance a tolerovala jim nepřípustné postupy. Jak to hodnotíte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jak to mohu hodnotit, je to pravomocné rozhodnutí nebo bude to zakrátko pravomocné rozhodnutí kárného soudu. Určitě to kárný senát zhodnotil ze všech hledisek. U těch kárných provinění exekutorů velmi často se setkávají ty naše kárné senáty s tím, že ti exekutoři nepáchají ty delikty, jak se říká vlastnoručně, ale ty delikty jsou páchány jejich zaměstnanci, pak samozřejmě vzniká otázka, do jaké míry má být odpovědný exekutor za své zaměstnance. Ty senáty se postupně kloní k názoru, že ano, že je věcí skutečně toho exekutora, aby odpovídal za činy nebo za jaksi delikty svých zaměstnanců. On má opravdu zajistit, aby ti zaměstnanci postupovali podle předpisů. On je má kontrolovat, on má prostě vytvořit takové vnitřní prostředí v tom svém exekutorském úřadu, aby mohl opravdu ručit, že ty procedury budou zákonné a že se nestane nic, to co se stávalo v těch případech kárné obviněné exekutorky, pak je to opravdu, pak je asi tento postup zcela namístě, aby byla odvozena třeba i přísná odpovědnost vůči té konkrétní exekutorce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vypadá to, že ty částky rostou. Mám na mysli ty pokuty, protože ta nejnovější je o půl milionu vyšší než loňská, rovněž exekutorovi.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jak každá sankce jsou tam prostě poměry toho, v uvozovkách pachatele, jedním z kritérií, které je nutno brát a jestliže ten senát k tomu dospěl, tak myslím, že není třeba to nějak zpochybňovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V dubnu jsme společně informovali o průlomovém verdiktu. Padl první rozsudek ve sporu o poplatek, zavedení, či správu úvěrového účtu. Banka jej musí klientovi vrátit. Tehdy si bojovníci proti poplatkům slibovali, že vlastně bankám nastanou krušné časy, ovšem máme tady podobný případ. Obvodní soud pro Prahu 5, nicméně žalobu na banku o vrácení poplatku za správu úvěru zamítl. Ukazuje se tedy, že to první rozhodnutí, že nešlo o precedens.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to úplně obvyklá situace. Nové jevy v právu jsou posuzovány v první fázi třeba i různě, různými soudy, protože jsou to věci, které se nikdy před soud nedostaly, a proto ty názory mohou být třeba i různé, ale od toho jsou běžné procesní mechanismy, které slouží opravné prostředky, případně rozhodování Nejvyššího soudu, které slouží ke sjednocování výkladu práva, takže chce to jen určitý čas a myslím si, že jak to má být, se dozvíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem o vrácení těch poplatků žádá momentálně 128 tisíc klientů. Takže by je to nemělo nebo nemuselo odradit ten druhý verdikt?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jistě, to je velmi populární žádat banku. Nikdo neplatí rád bankovní poplatky, na druhé straně banky mají rády bankovní poplatky, také z nich docela dobře žijou. Takže o to, že spor komu vlastně ty peníze patří, to opravdu zajímá velké množství lidí, a proto mě je vůbec neudivuje ten počet těch žalujících.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nyní otázka pro doktora Josefa Baxu, ne jako pro znalce práva, nýbrž jako fanouška mimochodem plzeňského týmu. Předsedou Fotbalové asociace České republiky se podle očekávání opět stal Miroslav Pelta. Neměl protikandidáta. Jeho hlavní kritička Markéta Hendlová, kterou do fotbalu přivedl Ivan Hašek, ta neměla šanci a vůbec ani hlasy. Druhým místopředsedou asociace za Čechy se stal kontroverzní funkcionář Roman Berber, který sám potvrdil pravdivost nedávno zveřejněné informace o jeho práci pro StB. Takže zůstane vše při starém v českém fotbale, který nevyvolává příliš pozitivní asociace?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já vás musím trošku opravit. Já jsem spíš klubový fanoušek než fanoušek jaksi národního týmu a těch obecních poměrů, klubový fanoušek hokeje, a také trochu fotbalu plzeňského a jak známo, Plzeň má dubl, má dva tituly, takže to určitě mi dělá velkou radost stejně jako mnoha občanům, příznivcům Plzně. Nicméně je to ten klubový fotbal možná i jiné sporty jsou v takovém kontrastu s tím celostátním děním, já se přiznám, že se o to jaksi radši moc nezajímám, protože tam je opravdu velké množství takových podivností. Fotbal je nejen u nás, je to velký fenomén společenský, pořád platí takové to chléb a hry, tady jsou to ty hry. Prostě je to něco, co zajímá miliony, stamiliony lidí na celém světě, takže to asi nemůžeme úplně ignorovat. Je zajímavé, že to koncentruje pozornost různých mocných lidí, koncentruje se tam jaksi přísun peněz všeho druhu. Také vidíme, že se tam jedná tak trošku divoce, také občas někdo zmizí ze světa, pak je zase nalezen, nosí se různé aktovky a tak dále, ale když se do toho pustí tedy ty orgány činné v trestním řízení, tak najednou všichni ti Ivánci a kapříci najednou zmlknou a zase tam panuje taková ta omerta, jak se říká. Je to trošku podivný svět. Je zajímavé, kdyby se asi volily nové orgány, nevím, svazu vodního póla nebo šachu, tak by to možná nevzbudilo tolik pozornosti ten fotbal. Já se o to radši moc nezajímám, protože mi to přijde jako velmi podivný svět a doufám, že tedy v těch klubech je to o něco lepší než v tom celku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Deník Sport přišel s kampaní: Dejte kmotrům červenou a vyzývá i státní orgány k přehodnocení toku dotací do fotbalu a policii k ráznějšímu postupu proti korupci. Jak podle vás, pane doktore, ozdravit český fotbal nebo sport vůbec? Byli jsme svědky série nekončících dopingů například v cyklistice.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím, že jedna z těch myšlenek je velmi pozoruhodná a správná. Jestliže jdou někam veřejné peníze, tak určitě je má plné právo stát kontrolovat, jak se s nimi zachází a jak to prostředí vypadá, to zcela určitě. Nemyslím si, že a prvním místě je policie, ale jsou tady i jiné orgány, myslím, které dokážou velmi účinně kontrolovat to prostředí a opravdu by mě vadilo, kdyby jaksi ty veřejné peníze formou různých dotací chodily a prostě podporovaly ty jevy, o kterých se tak nějak mluví nebo šeptá, to určitě bylo velmi špatně a pak je to věc pro příslušné orgány. Já nevím, víte korupce je, hovořili jsme o tom před chvílí, korupce je opravdu velký společenský problém. A protože fotbal je také velký společenský fenomén, tak by byl malý zázrak, kdyby v tom fotbale to prostředí bylo úžasně čisté ba sterilní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste se zmínil o mafii i o Itálii, ostatně před měsícem, když jsme si spolu povídali, tak jste se zrovna vrátil z Toskánska, tak Itálie sleduje soud s bývalými vysokými politiky a šéfy mafie. Ti v 90. letech mezi sebou údajně uzavřeli nezákonnou dohodu, která měla zajistit složení zbraní. Možná drobný postřeh na závěr, jak vy jste poznal vůbec ten systém italské justice.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Určitě ne teď během dovolené. Ta italská justice opravdu je fenoménem, píše se o tom, natáčí se o tom filmy, jak tedy o té stránce mafie, tak o té stránce boje, jsou tam populární filmy, kde vystupují různí policejní komisaři, prokurátoři, soudci, a ta Itálie je zvláštní v tom, že jaksi ten boj s tou korupcí tam opravdu vedly justiční orgány. Vedly to justiční orgány, nebyli to žádní politici. Ale také je třeba připomenout, že právě pro tu rozšířenost té korupce, že nakonec ani ta justice možná nebyla úplně jednoznačně pozitivně vnímána za ten boj, že nakonec ta společnost, která zkrátka už tu korupci vzala jako něco, co je její součástí, ta justice až tolik netleskala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká na závěr dnešního vydání pořadu Jak to vidí doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Děkuji za vaše názory a přeji hezký den. Na shledanou.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Na shledanou.

autor: Josef Baxa
Spustit audio