Jak to vidí Josef Baxa - 11. března

Dotazy na Josefa Baxu směřujte na mail: jaktovidi@rozhlas.cz.

Josef Baxa se v roce 1998 stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002, pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše i Pavla Rychetského. Účastnil se v letech 2000-2001 příprav a prosazení velké novely trestního řádu, založení Probační a mediační služby a v letech 2001-2002 tvorby nového institucionálního a procesního rámce správního soudnictví.
V lednu 2003 jej prezident republiky Václav Havel jmenoval předsedou Nejvyššího správního soudu, jímž je do současné doby. Jako soudce je na tomto soudu mimo jiné předsedou rozšířeného senátu a redakční rady Sbírky rozhodnutí.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobrý den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Miloš Zeman se stal třetím prezidentem České republiky. Ve Vladislavském sále Pražského hradu jste páteční inauguraci přihlížel i vy, pane doktore. Jaké dojmy jste si odnesl?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak inaugurace není všední záležitost. Je to vždycky okamžik výjimečný, řekl bych skoro nejméně záleží na tom, kdo je inaugurován, ale to historické místo, jaksi to všechno, co je kolem, symboly, vojáci se svými prapory a tak dále, to všechno dělá ten okamžik výjimečný. Ono opravdu někde jsem četl, že je to skutečně rozdíl, když se mění pokladní v Tescu nebo řidiči dopravního podniku střídají směny, opravdu když přichází nový prezident, zdá se, že to vnímáme všichni jak jistou novou éru ve společnosti. Otázka je, do jaké míry to skutečně je jiná éra nebo si to jenom tak představujeme, že teď to bude jiné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Miloš Zeman v proslovu uvedl mimo jiné, že chce být prezidentem všech občanů a uklidnit politickou scénu. Naopak hodlá bojovat proti kmotrům, neonacistům i části médií. Co tomu říkáte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak pokud chce nový prezident uklidnit politickou scénu, tak je to jedině dobře, protože tam opravdu je potřeba člověka, který bude spíš přikládat ty chladivé obklady než někoho, kdo bude přilévat olej do ohně a v tomto směru, pokud za těmi slovy budou skutky, tak je to určitě jedině dobře. Ostatně k tomu prezidentova autorita má rozhodně sloužit. On asi nemá mít nějaký svůj vlastní program, ale má být, prezident ve svém projevu to několikrát zmínil, že chce být moderátorem, že chce být prostředníkem a že chce konflikty spíš urovnávat než hledat řešení než je nějakým způsobem iniciovat nebo potencovat. No a že se vyjádřil k té oblasti, byť zase to bylo jenom takové heslo kmotrovské mafie, vyjádřil se k tématu, které je společensky velice citlivě dlouhodobě vnímáno a myslím si, že jestliže prezident řekl, toto je také důležité, takže určitě neudělal špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nový prezident nebude udílet milosti ani amnestii. Tyto pravomoci považuje za zbytečně monarchistické prvky v české ústavě, kterou si přeje změnit. Je to krok správným směrem?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je, je, protože po tom všem, co ty poslední amnestie přinesla a těch navazujících diskusích je zřejmé, že je to institut, bez kterého by se trestní právo spíše obešlo nežli by ho postrádalo. A to, že nějakou pravomoc mám, ještě neznamená, že ji musím a úplně do všech konců využívat. Takže jestliže prezident republiky nyní řekl, že přesto, že tu pravomoc má, že s ní prostě nebude nakládat, že ji nebude využívat, tak je to určitě sympatický krok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, pane doktore, co může prezident dělat nebo udělat ve vztahu k právu a spravedlnosti a také k justici?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, málo a zároveň velmi mnoho. Prezident republiky má ve vztahu k justici docela důležité pravomoci, nejenom směrem k Ústavnímu soudu, jak se o tom v poslední době velmi často hovoří, ale i k justici obecné. Jak známo, prezident jmenuje všechny soudce, myslím, že je známo to číslo za těch 10 let prezident Klaus jmenoval téměř 800 soudců, takže to je opravdu velice důležitá pravomoc, prezident republiky také jmenuje předsedy krajských vrchních a nejvyšších soudů. Takže já doufám, že tohle období, že skončí takové to období neustálého peskování justice nebo v kombinaci s okázalým ignorováním justice, které bohužel jsme někdy tady viděli. Ne za to, že justice by nekvalitně pracovala, ale za to, že vůbec existuje. My jsme pořád byli konfrontováni s výroky bývalého prezidenta, že soudců je moc, že se pletou do věcí, to kterých nemají, že by chtěli vládnout, pak zase byla ta známá epizoda s tím, že soudci jsou příliš mladí až vlastně po tu dovolím si říci závěrečnou facku justici v podobě té části amnestie, kde vlastně prezident dal najevo, že ta justice není schopna vůbec nic a že musí přijít takovýhle krok v podobě hromadné milosti, k zastavení desítek nebo stovek běžících trestních stíhání. Takže jestliže prezident republiky obecně říká, že chce být moderátorem určitých diskusí, prostředníkem určitých jednáních, tak i justice v tomto směru je téma, kde by bezesporu mohl udělat hodně užitečné práce, být právě třeba prostředníkem mezi justicí a vládou, mezi justicí a parlamentem. Ono už je to skoro zapomenuto, ale možná bych připomněl, že to byl právě Miloš Zeman a jeho vláda, která před už tedy těmi asi skoro 15 lety předložila nový model uspořádání správy soudnictví. Tehdy v jeho vládě seděl ministr Otakar Motejl a přišel s konceptem nejvyšší rady soudnictví. Takže možná, že pan prezident třeba na tyhle idee si ještě vzpomene a že třeba v nějaké vhodné podobě bude možno na to navázat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste to považoval, pane Baxo, za užitečné, za prospěšné?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jistě. Jistě. Než prostě se omezovat na nějaké prostě jakési jednorázové kritiky nebo nějaká silná gesta, tak bych si představoval, že prezident republiky může být tou osobou, tou autoritou, která čas od času ne k tomu, aby svolával nějaké pracovní porady, ale čas od času určité téma, kdy by si i vzal za své a třebas poslouchal justici a naopak zprostředkovával názory veřejnosti směrem k justici, aby zase justice poslouchala jeho. To je to, co nám tady asi ta debata mezi těmito vrcholnými ústavními činiteli, to nám tady trochu chybělo, to by mohlo třeba teď přibýt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste měl možná vysvětlení, proč Václav Klaus do konce svého funkčního období nerozhodl o justičním čekateli Petru Langerovi přesto, že pokud se nepletu i vás soud potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze, který panu Klausovi uložil, tak učiníte do 6 měsíců.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak já to nevím a asi to neví nikdo, proč pan prezident, nebo někdo myslím s výjimkou jeho okolí, proč pan prezident Klaus tohle neudělal. Byla to součást jeho asi pohledu na jím zastávaný úřad a na jeho okolí. On prostě to nějakým způsobe ignoroval, on v podstatě si toho nevšímal tohohle rozhodnutí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že by nový prezident, když bude rozhodovat také o jmenování budoucích soudců, měl jmenovat i právě již zmíněného Petra Langera?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, otázka je, jestli ten čas, který mezi tím uplynul, jaksi nikdo nestojí na místě, možná, že Petr Langer už nechce být soudcem, to by byly teď spekulace, ale v každém případě prezident republiky by měl o takovém návrhu rozhodnout. Tak nebo onak. Jmenovat nebo nejmenovat, ale jaksi neodmlčet to.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Eliška připomíná ve svém e-mailu konferenci o přímé demokracii, která se dnes koná v rámci akce Švýcarské jaro a ptá se vás, jestli by se mohlo ve Švýcarsku stát, aby dal nějaký vedoucí politik amnestii prokazatelně nečestně podnikajícím podnikatelům, kteří okradli své spoluobčany o miliony, kteří by neměli dovolání. Co si o tom myslíte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak já nevím, jestli máme dost důkazů pro to, abychom vycházeli z té premisi, že to byli takovýhle lidé a že právě tihle dostali amnestii. Nechme to v té obecné rovině. Myslím si Švýcarsko je natolik právně, politicky, kulturně, historicky vyspělá země, že takovéhle kroky by tam zřejmě nemohly nastat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Největším úkolem nového prezidenta bude výběr nových ústavních soudců. Jak vy se, pane doktore Baxo, díváte na tu současnou situaci, kdy počet soudců klesl na 12, do konce roku navíc mandát vyprší ještě dalším 7 soudcům. Je nejvyšší soudní instance v zemi v personální krizi?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Není v krizi, ale do krize by se mohla dostat, pokud by nebyl včas obnoven nebo doplněn ten stav na těch požadovaných 15 soudců, protože ať tam ti soudci jsou nebo nejsou, přicházejí tam stále nové případy a pochopitelně nemá-li je kdo řešit, hromadí se a to je velké, to je velký problém, protože pak na ta rozhodnutí se bude čekat mnohem déle, než kdyby ten soud kontinuálně fungoval v plném obsazení no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už nyní se, promiňte, ta situace promítá do vyřizování podání. Průměrná doba vyřízení byla 168 dní, to když byl soud plně obsazen a nyní je to 219 dní. Dokonce jedna soudkyně podle informací Lidových novin má na stole případ z léta 2005.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uvidíme ten konkrétní dopad.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
... už je, jistě, už je zase skoro zapomenuto, že Ústavní soud i v tom období, když přicházeli ti soudci, kterým teď ten mandát tak nějak postupně dobíhá, že ani tehdy to nešlo hladce, takže ten soud také byl velmi oslaben celou řadou dlouhých měsíců a tam se tehdy možná nahromadily ty resty, které do dnes nejsou vyřešeny. Já si myslím, že úkolem každého prezidenta je neotálet s takovými nominacemi, předkládat je možná dokonce s předstihem, ještě než skončí mandát tomu konkrétnímu soudci tak, aby ten soud mohl pracovat stále ve stejném obsazení. Doufám, jistě jsou nějaká jména ve vzduchu, spekuluje se, doufám, že nový prezident republiky zase se poučí z některých těch situací svého předchůdce a že se nebudou opakovat stejné chyby. Ústavní soud je to opravdu klíčová instituce, jsou to strážci ústavy v pravém slova smyslu a každý musí odolat pokušení jaksi obsadit si ho podle svého. To je ten základní předpoklad. Soud musí být pestrý a ta pestrost jako jeho základní znak je předpokladem kvalitního, spravedlivého rozhodování. Takže určitě mezi těmi soudci by se měli objevit akademici, advokáti, soudci, ale také třeba i klidně osvícení byrokrati nebo bývalí politici. U těch posledních samozřejmě nikoliv to, že by to byli nějací trafikanti, ale politici, kteří měli třeba dlouhodobě svůj politický program, dodržování práva, prosazování práva, dodržování pravidel. Myslím, že se i mezi bývalými politiky tu a tam zcela výjimečně někdo takový najde. Podstatné je, aby vlastně žádný ten živel tam nepřevážil. Budete-li mít soud plný profesorů - nebude to dobře. Budete-li mít soud plný soudců klasických nebo advokátů, každý ta profese má kromě té přednosti, že něco přinese tomu celku, také samozřejmě svá omezení. Proto tam nesmí žádný živel, jak jsem říkal, dominovat a ta pestrost je základem pro nějaké vyvážení a pro spravedlivá rozhodování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříte o té pestrosti, tak mezi potenciálními kandidáty padlo i jméno pana Jaroslava Fenyka, v odborných kruzích je považován za experta na trestní právo, to je ostatně i vaše doména. Dnes je, pokud vím, na Ústavním soudu vlastně tato odbornost téměř nezastoupená.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, tak na dnešním ústavním soudcem je profesor Musil, profesor trestního práva vynikající, vynikající expert, ale je fakt, že v agendě Ústavního soudu ta trestně právní problematika je hojně zastoupena, takže určitě některý z ústavních soudců a možná ne jeden by měl tuto odbornost mít.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Věra se vás ptá: Prezident jmenuje soudce, umí však posoudit jejich kvality?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si, že ne, myslím si, že ne, nebo aspoň to vážně nikdo žádný prezident, já tady rozhodně být osobní, ale žádný prezident to nikdy nedělal. To je právě taková ta zanedbaná oblast, kdo vlastně za tu justici odpovídá, kdo odpovídá za ten personální výběr. Těch subjektů je celá řada, jsou to předsedové soudu, je to ministr spravedlnosti, je to vláda, je to prezident republiky. Mám pocit, že každý je trochu spoléhá na toho druhého a ten výsledek někdy se z toho vytratí. Na to, jak je to klíčová pozice a vlastně je to mandát, který ta kariéra justiční je 40letá, má-li, je-li plně naplněná od 30 do 70 let fyzického věku, takže je to velmi důležité rozhodování a i ty, i ta procedura nebo ty podklady nebo ty informace, které by o soudci měly být k dispozici, by měly být velmi důkladné, a to platí ještě více možná o těch soudcích Ústavního soudu. Víte, ta procedura je známá, ale pořád se mi zdá, že by mohla být ještě transparentnější, otevřenější, zejména tedy v té senátní části. Ono to, takové to slyšení za zavřenými dveřmi v politických klubech nemusí úplně přesvědčit. Naopak třeba veřejné slyšení na výborech nebo na plénu Senátu, kde by byly slyšet nejenom odpovědi, ale také ty otázky třeba, které je senátoři kladou, by bylo mnohem lepší než ta dosavadní praxe. Ale to je možná otázka budoucnosti. Jenom jsem měl takový pocit, když jsem slyšel některé ty kandidáty na ústavní soudce v minulosti, jak na plénu Senátu se snažili přesvědčit, nedostali vůbec žádnou otázku z pléna Senátu a pak prostě proběhlo rychlé hlasování, tak jsem měl pocit, že se rozhoduje nějak jinak a jinde, a to asi není úplně dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká jsou nebo by měla být ta kritéria, na základě kterých se vybírá soudce pro Ústavní soud? Ať už profesní, hovořil jste tady několikrát o té pestrosti, to je jedna věc, ale možná i ta lidská stránka.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, v každém případě by to měly být velmi silné osobnosti nadané jaksi vysokou mírou nezávislosti, lidé zkušení, lidé, kteří jsou jaksi jejich hodnotovém ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Žebříčku.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
... žebříčku nebo zaměření. Je to leccos známo ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy byste, jak byste ...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
... protože podívejte nakonec ta znalost práva ať už ústavního nebo jednoduchého, je jistě nezbytný předpoklad, ale nakonec často ty případy končí na poměřování hodnot. Nedávno řekl někdo velice myslím takovou příznačnou myšlenku: Když budete rozhodovat nebo když bude Nejvyšší soud ve Spojených státech rozhodovat o tom, jestli interupce mají nebo nemají být připuštěny nebo homosexuálové mají mít ta nebo ona práva, to samozřejmě nevyčtete v žádné ústavě ani v žádném zákonu, to je přesně o poměřování hodnot, o tom, jak člověk prostě vnímá obecněji tu svoji roli a proto takovýhle lidé, lidé jejichž názory jsou navíc známy, protože, chcete-li dát někomu důvěru pro to, aby rozhodoval v budoucnu o jiných, mělo by být o něm známo, co dělá nyní, co dělal v minulosti, jaké názory zaujímal. Ten soudce by přece jenom měl být trochu předvídatelný a pak je jedno, jestli je takový nebo makový, důležité je, když se to o něm ví, aby člověk třeba takových vlastností, aby tam nebyl, by byli všichni, ale aby tam zase byl vyvážen někým jiným, o jehož názorech, hodnotách třeba je známo něco jiného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Fakt, že Václav Klaus přestal navrhovat kandidáty na ústavní funkce, je jedním z 5 bodů návrhu žaloby z velezrady, kterou už má Ústavní soud. Očekáváte, že vyhoví senátorům?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Vůbec nevím, tam Ústavní soud je to asi nejtěžší případ, který měl kdy na stole, je to případ ojedinělý nejeno v tom domácím, ale i třeba v tom mezinárodním měřítku. Jistě se na Ústavní soud teď soustředí velká pozornost a velký tlak. Nechme Ústavnímu soudu, aby v klidu s chladnou hlavou tohle všechno promyslel. Takže předvídat, jak s tím Ústavní soud naloží, těch možností jistě má více včetně třeba nějakých procesních, že řekne, že tu žalobu nebude projednávat, protože prezident už není ve svém úřadu, ale nebo dojde k nějakému meritornímu posouzení a pak dojde na ty jednotlivé případy, které jsou popsány. Já bych byl velice rád abychom my ostatní měli chladnou hlavu, protože nakonec, co se stalo, no tak je podána žaloba. Žaloba nerovná se odsouzení, žaloba je to vlastně, víte jestliže žijeme, řeknu to takhle, jestliže žijeme v demokratickém právním státu, tak tady asi nemůže být žádný orgán veřejné moci, jehož akty budou mimo jakoukoliv kontrolu. Jestliže prezident republiky z ústavy je neodpovědný, pak tu odpovědnost musí přijmout a nést někdo jiný, to znamená to je vláda typicky, ale pak je tady taková speciální oblast, kde i prezident je odpovědný, pravda ten název toho deliktu jako velezrada není příliš šťastný, ale přesto musíme si představit situaci, že i prezident je také člověk se svými slabostmi, pokušeními a tak dále, i on může přece porušit ústavu, porušovat zákony a jestliže ten, kdo je k tomu určen, to znamená Senát jako žalobce k tomu dojde, domnívá se, že to prezident toto učinil, tak podal žalobu a bude o ní rozhodovat Ústavní soud. Je to prostě proces, který opravdu měli bychom ty hlavy by měly vychladnout a nakonec i pro bývalého prezidenta republiky je ten proces prostředkem k tomu, aby vystoupil, to jednání jak známo je veřejné, může vysvětlit své motivace, ale znovu říkám, těžko můžeme připustit myšlenku, že by v právním státu nějaký orgán veřejné moci stál mimo ústavu, mimo zákony, že jeho akty ať už půjde o činnost nebo nečinnost, že by byly nějak nepřezkoumatelné. Takže prosím nechme teď tomu, kdo to má na stole, Ústavnímu soudu, aby to v klidu posoudil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání Jak to vidí je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Českou justicí hýbe skandál korupce a vydírání. Celkem 6 lidí. Mezi nimi je také pražský soudce Ondřej Havlín. Protikorupční policie obvinila z trestných činů nepřímého úplatkářství, přijetí úplatku, podvodu, vydírání a zneužití pravomoci úřední osoby. Co tomu říkáte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, samozřejmě nemám z toho radost, ale na druhé straně prosím při všem respektování presumpce neviny, je-li to pravda, pak musí přijít nekompromisní reakce. Připusťme, že mezi 3 tisíci soudců se může najít černá ovce. Je to pochopitelně velmi vážná věc. Soudce, to jsou prostě profese, které jsou založeny na důvěře jako lékař, policista, učitel, farář. Tam opravdu spoléháme, že ti lidé při výkonu své profese budou dělat to, k čemu jsou povoláni, že se tomuhle zpronevěří, pak bych chtěl říci, že by především ten systém sám měl mít vyšší citlivost na to, aby takovýhle lidé v něm nepracovali. Tam nemá asi, není možno spoléhat na to, že policie něco vypátrá, nebo že nějaký občan si něco odstěžuje takzvaně. Tam myslím uvnitř toho systému musí být vyšší citlivost na to, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by to bylo v praxi ta vyšší citlivost?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Co by bylo v praxi? Všímat se toho, že třeba ten kolega se chová nějakým způsobem nestandardně, ať už v tom pracovním životě na pracovišti nebo třeba i v životě osobním. Víte, ono tyhle věci zpravidla mají nějaké svoje třeba i vnějšímu pozorovateli skryté, ale přece jenom příznaky. A jestli ty příznaky se objeví, pak je to opravdu věcí toho systému justice. Často je velmi taková nedůtklivá, když někdo chce jí kritizovat nebo vůbec hodnotit nebo kontrolovat. Dobře, ale pak musí ona sama mít jaksi dostatek těch vnitřních mechanismů, samočistících a znovu říkám, taková ta vyšší citlivost k některým příznakům, tam musí být trvale přítomna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například kárná řízení?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Kárná řízení jistě, to je prostředek, který se nabízí, ale ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to málo.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
... já bych měl spíš takovou tu prostě běžnou každodenní činnost těch, kteří odpovídají třeba typicky předsedu nebo místopředsedu soudu, oni přeci chtějí-li, dokážou velmi dobře vidět na práci těch svých nebudu říkat podřízených, ale kolegů soudů a za to také odpovídají, aby tohohle si všímali a v případě, že tam je něco, co třeba je z počátku v menším nějakým proviněním nebo pochybením nebo nějakým takovým dá, se na to reagovat docela i přiměřeným způsobem, nemusíme rovnou hovořit o kárném řízení a o svlékání taláru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Například konkrétně pana Havlína kárně potrestal už loni v květnu shodou okolností váš Nejvyšší správní soud 10% snížením platu na dobu 6 měsíců za pokus ovlivňování kolegyní a také neoprávněné ...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, tam to myslím zafungovalo ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... nahlížení do spisů.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tam to myslím zafungovalo a pak byla možná otázka času někdy, kdy si to zopakoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co říkáte, pane doktore Baxo, na možnost, že by David Rath mohl být propuštěn na 2 milionovou kauci? Dozorující státní zástupce se proti tomu odvolal.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Neznám všechna skutková fakta toho případu, ale obecně kauce nebo přesněji peněžitá záruka je běžný institut. Musíme vycházet z toho, že vazba je vlastně jaksi jedno z nejzávažnějších opatření v trestním řízení, je to zásah do osobní svobody a musí být omezena jenom na případy nezbytně nutné a taky na dobu nezbytně nutnou. Já nemám o tom jiné informace než z médií, ale vidím, že to vyšetřování probíhá už dlouhé měsíce, že v mezidobí bylo jistě shromážděno dostatek důkazů. Myslím, že byl nějak jaksi zmrazen, zajištěn i majetek nebo velká část majetku Davida Ratha. Takže možná všechno soubor všech těhle těch okolností je důvodem protože ten pobyt ve vazbě už být, se nemusí jevit tak jaksi nevyhnutelný jako z počátku vyšetřování. A je-li nabízena kauce, ale nebudu se plést těm, kteří o tom mají rozhodovat, do jejich rozhodování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu byl hostem dnešního vydání pořadu Jak to vidí. Děkuji za váš čas a přeji hezký den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rádo se stalo. Hezký den a na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji také. Zítra přivítám ve studiu Dvojky komentátora Petra Nováčka. Příjemný den všem a celý týden přeje Zita Senková. Na slyšenou.