Jak to vidí právník Josef Baxa - 15. dubna

Došlo i na odvolání Daniela Hermana z čela Ústavu pro studium totalitních režimů či na umístění portrétu prezidenta republiky v našich školách.

Josef Baxa se v roce 1998 stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002, pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše i Pavla Rychetského. Účastnil se v letech 2000-2001 příprav a prosazení velké novely trestního řádu, založení Probační a mediační služby a v letech 2001-2002 tvorby nového institucionálního a procesního rámce správního soudnictví.
V lednu 2003 jej prezident republiky Václav Havel jmenoval předsedou Nejvyššího správního soudu, jímž je do současné doby. Jako soudce je na tomto soudu mimo jiné předsedou rozšířeného senátu a redakční rady Sbírky rozhodnutí.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prvním hostem tohoto týdne je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, dobrý den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ústavní soud zrušil přechodnou lhůtu pro videoloterijní terminály. Hazard může z obcí zmizet okamžitě. Další prohra hazardu, jak to vidíte, pane doktore?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Asi je to další prohra hazardu. Já myslím, že to je správné rozhodnutí Ústavního soudu. Je tady zajímavé, šlo o konflikt samosprávy a státu, a i když asi nemůžeme si myslet, že vždycky ten stát se má chovat podle toho, jak si přejí ty místní komunity, tedy obce nebo kraje, tak přeci jen tady si myslím, že to je pravý opak. Stát by měl svoji autoritu uplatňovat opravdu v těch věcech celospolečenského. Celorepublikového významu a na druhé straně, jestli a kde mají být nějaké hrany a tyhle ty přístroje v nich umístěné, je opravdu lépe vědí obce a orgány obcí než nějaký úředník na ministerstvu financí. Takže já si myslím, že to je naprosto správné a spravedlivé rozhodnutí Ústavního soudu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Bojovníci proti hazardu vítají to čtvrteční rozhodnutí Ústavního soudu. Nicméně provozovatelé se obávají, jestli nyní neposílí nelegální hazard. Že s stát prý v podstatě vzdává regulace legálního herního průmyslu a předává tento segment trhu mafiím. To jsem citovala ředitele Sdružení provozovatelů centrálních loterijních terminálů pana Vrzáně.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Poslouchejme to naprosto střízlivě. To je vždycky nějaký křik kolem toho bude. Když se něco jaksi v uvozovkách zakáže, takže se to bude stejně provozovat nelegálně. Ani to není důvod, proč rezignovat v té regulaci, respektive aby tam byla ta proporce mezi vlivem státu a mezi názorem těch místních komunit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Považujete tedy pane doktore tu současnou regulaci za dostatečnou nebo by měl následovat další krok. Pořád je Česko takovým malým hazardním rájem.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já si všímám docela dost, kdekoliv projíždím nebo procházím různými městy, tak na rozdíl právě od třeba zahraničí bohužel těchto podniků a těch všech možných heren je tolik, a jsou koncentrovány do takových míst, kde by opravdu vůbec neměly být. A já si myslím, že v tomhle tom směru ta regulace prostřednictvím zákona, ale zejména silným vlivem obcí je naprosto namístě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem vy působíte, pracujete v Brně a tam připadá na 1 automat, respektive jeden automat na sto lidí.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano. S malou nadsázkou v centru Brna, ať jste kde jste, když se trochu rozhlédnete, tak určitě okamžitě uvidíte nějakou hernu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy, že řekněme, tento současný verdikt nebo nález ústavního soudu je jen dalším z kroků, které by měly následovat nebo které se dějí?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ústavní soud samozřejmě nic nerozhoduje, jak to má být. On jenom řekl, jak to být nemá z hlediska ústavního a teď je věcí zákonodárce, věcí exekutivy ministerstva financí obcí, prostě těch orgánů, kterým zákon určité pravomoci svěřuje, aby to zregulovaly, aby na základě toho názoru, který tady zazněl, aby ty věci uspořádaly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tento týden začne Senát se seznamovat s kandidáty, které na ústavní soudce navrhl prezident Miloš Zeman. Čtveřici tvoří paní Milada Tomková, pánové Jaroslav Fenyk, Vladimír Sládeček a Jan Filip. Dobrá volba podle vás, pane doktore Baxo? To budete zkoumat?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak řekl bych, dobrá volba. Já jsem ostatně je asi známo, že prezident republiky, než vlastně zveřejnil své návrhy, tak se setkal s představiteli justice v Brně, konzultoval s námi, ptal se nás na názory. My jsme měli příležitost vyslyšet vlastně vystoupení a představení si těch jednotlivých potenciálních kandidátů před prezidentem u takového kulatého stolu, takže já jsem tyhle kandidáty podpořil a výběr prezidenta v tomhle směru považuji za velmi dobrý, takže nebudu teď říkat něco jiného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem advokátka Hana Marvanová, která je také nově hostem v našem pořadu, nedávno, jak to vidí vyzdvihla paní Tomkovou, která je členkou vašeho týmu, respektive soudu a složila vám kompliment, že máte šťastnou ruku při výběru kolegů.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak děkuji, to pochopitelně vždycky potěší, ale i když to možná vypadá v českých poměrech divně, že předseda soudu jaksi chválí nějakého soudce a ví, že tím že ho chválí, že o něj přijde, protože bude pracovat třeba u jiného soudu, vypadá to trošku jako kdybych se doktorky Tomkové chtěl zbavit, pravý opak je pravdou. Bude nám velmi scházet, ale já si myslím, že bylo by velmi dobře, kdyby mimo jiné i ona byla soudkyní Ústavního soudu. Otázka je, co bude teď dál, protože ten proces teprve začal, jak jste říkala, čeká nás projednávání kandidátů v Senátu a to se ještě uvidí, co s tím bude dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Senát má na to 60-denní lhůtu na projednání návrhů, jak to bude konkrétně probíhat, abychom si to dovedli představit?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jsem informován o tom a to jsou veřejně přístupné informace, že organizační výbor Senátu přikázal tu věci ústavněprávnímu výboru k projednání jako garančnímu výboru. Vím, že se tou věcí bude zabývat kromě tohoto výboru ještě výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice. Oba dva tento týden, určitě bude i nějaké slyšení v politických klubech a nakonec myslím příští čtvrtek na plénu v Senátu je to zařazeno v návrhu programu hned jako druhý bod, takže myslím tento a ještě příští týden budou ty rozhodující momenty v projednávání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zpět k Senátu, který má od podzimním voleb nálepku levicový nebo oranžový. Co o to soudíte, jaký je respektive čí by měl být nebo má být Senát. U prezidenta jsme volali po nadstranickosti, jak je to u Senátu?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Senát bude mít vždycky nějakou barvu nebo nemusí to být jeden odstín, může to být nějaká pestrá paleta. Je to kus parlamentu, který je kreován volbami, takže určitě tomu musí odpovídat ta jeho barevnost. Tady jde o to, jestli se můžeme ještě malinko vrátit k výběru soudců nebo k té kompetenci Senátu, aby nikdo, a to je jedno, ať to je pan prezident nebo Senát, nebo kdokoliv jiný, aby nepodléhal pokušení jaksi mít takzvaně svůj Ústavní soud. Aby při projednávání těch kandidatur nebo při nějakých návrzích dalších, aby nikdo si nemyslel, že tam musí být nominovány takové osoby, které budou jakoby zavázány těm nominátorům nebo těm schvalovatelům. To by byl začátek konce. Ústavní soud je příliš důležitá instituce. Nakonec funkční období přesahuje dvě období parlamentu vlád a i prezidenta republiky. A ústavní soud opravdu nesmí patřit nikomu. Víte, ono to možná ti, kteří o tom takhle uvažují, tak uvažují tak jak jsou zvyklí uvažovat politicky, to znamená, jako nějaký permanentní zápas, který vyvrcholí ve volbách a získávají se nějaké většiny a ty pak vládnou. Jistě mají pokušení naplnit svůj program tím, že by mimo jiné zruší kroky svých předchůdců. Tohle u toho Ústavního soudu nesmí nastat. Tam ta nová garnitura nesmí začít tím, že bude revidovat to, co Ústavní soud nalezl ten předešlý. Nakonec ani ústavu neměníme po každých volbách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si myslíte o tom, že o Ústavním soudu se často hovoří jako o třetí komoře parlamentu.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, hovoří se o něm logicky, protože právě ty zmíněné politické zápasy nad obsahem zákonů se přenášejí právě na půdu Ústavního soudu. Ústavní soud z toho jistě není vůbec nadšen, ale už je to takový styl v posledních letech, že ta přehlasovaná menšina pak hledá ochranu, nebo někdy je to ochrana v uvozovkách před Ústavním soudem a pak Ústavní soud je vtahován do těchto procesů a rozhodne-li tak nebo onak, vždycky mu někteří zatleskají, jiní ho zkritizují a říkají, že si hraje na tu třetí komoru, hraje roli, která mu nepřísluší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Senát mimo jiné volí členy rady, která dohlíží na chod Ústavu pro studium totalitních režimů a jmenuje, či jak jsme viděli koncem minulého týdne, i odvolává ředitele, konkrétně Daniela Harmana. Toho nahradila Pavla Voglová, která vedla české centrum ve Varšavě, polonistka, na protest proti odvolání pana Hermana odstoupila část vědecké rady ústavu, jaké otázky si pane Baxo, kladete vy v souvislosti s tímto případem? Čeho jsme tady svědky?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já především jsem z toho velice nešťastný, protože víte, o co tady jde. Dalo by se říci, že je to jeden z nějakých historických ústavů a má k tomu nějaký archiv. No, jsou tam historici a bádají v archiváliích a občas o tom něco napíšou. Teď jsem to řekl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale mají důležité klíče.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jistě, řekl jsem to v určité nadsázce, ale ono by to tak vlastně mělo být. My jsme namísto toho svědky vlastně výronu ryzí politiky, která začala už tím, do jisté míry. Silově tenhle ten ústav nebo vznik toho ústavu byl prosazen. Okamžitě a vracíme se zase k tomu,co jsme řekli předtím, okamžitě ti, kteří protestovali proti vzniku ústavu nebo ústavu v této podobě, se obrátili na Ústavní soud, takže Ústavní soud zkoumal ústavnost vzniku tohoto ústavu pro studium totalitních režimů. Celou dobu jsou tam nějaké turbulence, pět ředitelů, rady se jmenují, odstupují. Ukazuje to, jak moc právě ten úřad nebo ústav potřebujeme, jak málo jsme vyrovnání s minulostí a ukazuje se to čím dál tím více, přestože ten čas plyne. On má ten ústav přece dvě agendy. Jednak totalitu komunistickou a jednak také tu nacistickou a zase bych řekl své přesvědčení, naše společnost vůbec není vyrovnaná ani s jednou z těchto totalit. My máme takový ten přístup: My jsme tu válku přece vyhráli. My jsme ty komunisty přece vyhnali. Jako bychom trošku zapomněli anebo právě proto, že jsme nezapomněli a proto odtud je ten náš komplex na ta plná náměstí Václavská, Staroměstská a jiná, na odporu těch režimů, za které a proti kterým se teď jaksi vymezujeme, takže v tom je asi náš komplex, a proto možná to, kdo bude mít ty klíče k té minulosti, považujeme za tak důležité, jako kdyby šlo opravdu o souboj o zdroj nějaké vody na Sahaře. Bohužel asi nám chybí také ve srovnání s Německem, taková ta nezpochybnitelná autorita typu Joachima Gaucka. Který v tom čele ústavu tamního byl a prostě ty kroky, které udělal, velmi přispěly k takové té katarzi ve společnosti. My tady opravdu se spíš bojíme toho, že ten klíč dostane někdo, kdo ty materiály buď zničí nebo si z nich bude vybírat tu a tam něco, to co zveřejní a to ostatní zase nechá, bude to poskytovat těm nebo těm druhým budou tam levicoví historii, pravicoví historici a to je přece naprosto špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Navíc v Německu, když jste se o tom zmínil a o současném prezidentu panu Gauckovi, tak tam se to celé odehrálo bezprostředně po pádu berlínské zdi po konci režimu vlastně v 90. roce. My máme nyní rok 2013.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
O to je to smutnější, ale naše vysvědčení, jistě, já si velmi dobře pamatuji na ty zprávy, které byly na přelomu roku 1989 a 1990 o pálení archivu a ničení těch dokumentů třeba Státní bezpečnosti. Dobře. Některé věci jistě ta doba přinese, některé věci jsou prostě nenávratně pryč. Ale těch materiálů jistě pořád slyšel jsem někde, že je to nějakých 17 kilometrů archiválií, takže pořád bych řekl, že práce je dost, jen tomu věnovat tu energii a bez těch politických nálepek.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta chyba se stala hned na začátku, když vůbec ústav vznikal, podle vás?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Takovéhle zařízení opravdu má vzniknout, přeci bychom měli mít všichni zájem na poznání vlastní minulosti, poučení z vlastní minulosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A máme ten zájem?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Asi nemáme, protože máme v sobě ten komplex a bojíme se, že by najednou někdo mohl zjistit, že my jsme tu válku nevyhráli, že my jsme ty s komunisty nevyhnali a že naopak tady ty předešlé režimy, jejichž zkoumání je tady na stole, že měly v nás řadu pomocníků. Tohoto zjištění se možná pořád ještě bojíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si myslíte, pane doktore o faktu, že členy rady schvaluje Senát, který se teď prolíná tím naším rozhovorem, ten nejdříve byl většinově pravicový, teď je většinově levicový. Není i to třeba problém?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Senát, protože je tam jak známo, jiný volební systém do Senátu, tak ta jednobarevnost Senátu by tady spíš měla být výjimkou, ale zase jsou to takové trošku jako ozvěny nebo odrazy těch voleb do Poslanecké sněmovny. Všimněte si, že vždycky ty volby vládní a sněmovní někdo vyhraje. Začne vládnout, ale vládne tak, že ty další volby,které jsou pak třeba v polovině funkčního období parlamentních voleb, ať už jde o krajské volby nebo do Senátu, tak jsou takovými volbami protestními. Takže pak vlastně zase ta původně poražená menšina získává jakousi většinu, kterou ovšem získá někde v těch krajích a v Senátu, nikdy tady nevidíme takové to čisté dělení na vládnoucí většinu a na opozici, ale pořád se všichni někde na nějaké vládě podílejí a tím, že se všichni na nějaké vládě podílejí mezi sebou zápasí, soupeří, a proto to vypadá tak jak to vypadá, pak si myslí kdokoliv, kdo má někde nějakou většinu, že tu většinu musí přinejmenším znemožnit kroky té jiné většiny v jiném tělese. Je to taková, prostě těžko se mi hledá slušné slovo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle radního Michala Uhla, sociologa, musí ke slovu přijít levicoví historici. Co na to říkáte? Není historie jen jedna nebo kolik pohledů na ni může existovat a existuje?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
To mi připadá takové to známé rčení, že jaksi dějiny píše vítěz, ale přece tady musí být zaručeno, že i za pět, deset, patnáct let tady výsledky nějakého bádání budou použitelné. To bychom za chvilku se přeli o to, jestli význam Jana Husa mají spíš posuzovat pravicoví nebo levicoví historici, jestli byl kacíř nebo nebyl kacíř a tak dále, to je špatně. Určitě velmi špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další e-mail pro vás, pane doktore, pan Simeon se ptá: "Co si myslíte o institutu promlčení zločinů, historicky kdy a proč vznikl a komu slouží?"

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
I když možná to promlčení teď bude mít nějaké nepěkné konotace, nebo si někdy myslíme, že se prostě něco unikne, tak promlčení je institut nebo právní institut, abychom byli přesní, který prostupuje celým právem a není to nějaký český výmysl nebo výmysl moderní doby. Je to v podstatě uplatnění nebo neuplatnění práva v čase a kdyby to právo jaksi nepodléhalo promlčení, tak by to znamenalo, že vlastně nikdy by nemohla nastat absolutní právní jistota. Po nějaké době právní jistota musí být. Ono většinou lidé spojují s trestním právem. V trestním právu je to tak, že i ty kromě řekněme nějakých výjimek válečných zločinů a podobně, i vražda je nakonec promlčena po 20 letech. Vychází se prostě ze dvou takových důležitých momentů. Jednak v průběhu času slábne zájem společnosti na trestání. Naopak ten čas, jak se říká, všechno uhladí, takže i tady prostě, když se dozvíte o vraždě předevčírem tak vás to velmi pobouří, když se dozvíte o vraždě před 25 lety, už to možná tolik nebolí. A to plynutí času je tu jeden faktor. Druhý faktor, ten je zase pragmatický procesní. Není úplně jednoduché po takové době získat důkazy. Svědci zapomínají, umírají, stopy mizí, takže ono stíhat někoho, s výjimkou těch třeba válečných zločinů, stíhat někoho po 20, po 30 letech znamená, že to stíhání by stejně dopadlo velmi rozpačitě a nepřesvědčivě, protože by nebyly k dispozici důkazy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračujeme v rozhovoru s doktorem Josefem Baxou, předsedou Nejvyššího správního soudu. Ombudsman Pavel Varvařovský má nového zástupce, dosavadního poslance ČSSD Stanislava Křečka. Ombudsman nicméně s jeho svolením nesouhlasí, preferoval totiž jiného kandidáta Filipa Dienstbiera z olomoucké právnické fakulty. Tomu se ale nedostalo slyšení. Jak vy se díváte na tuto situaci? Měli poslanci zohlednit při výběru především nestrannost, nezávislost kandidátů, jak si to přála paní Seitlová, na jejíž místo pan Křeček nastoupí?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Situace zákonná je jasná. Oba, tedy jak veřejný ochránce práv tak jeho zástupce, navrhuje někdo, jak známo prezident a Senát, volí pak Poslanecká sněmovna, do těch nominací může stávající veřejný ochránce práv mluvit nebo může být zdrženlivý a může mlčet a čekat, koho mu tam kdo navrhne, případně koho mu tam pak někdo zvolí. To na straně jedné, to je pravda. Na straně druhé ombudsman je monokratický orgán, nemá žádné kolektivní vedení, tady nejde o žádnou radu ombudsmanů, tady jde opravdu o veřejné ochránce práv a jeho zástupce, takže ten úřad nebo ten institut má jednu hlavu a pak je asi opravdu důležité, aby ten stávající veřejný ochránce práv mohl říci, s ký by se mu lépe spolupracovalo, s člověkem z určité agendy nebo určité odbornosti, určitého zaměření, aby se doplňovali, to je myslím velice důležité. Takže já bych se nepohoršoval nad tím, že Pavel Varvařovský řekl, s kým by se mu lépe spolupracovalo a takové ty psí hlavy, které mu kvůli tomu byly nasazovány, myslím že zcela neprávem. On to přece řekl právě při vědomí velké odpovědnosti za chod té instituce veřejného ochránce práv a když to tedy úplně přeženu, to není opravdu o těch osobách zvolených nebo navržených, mohlo by se stát, že by ti dva byli opravdu jak oheň a voda. Doplatili bychom na to všichni tím, že by ten úřad byl paralyzován jejich osobními spory a nikdy by nic dobrého neudělal a to myslím, že je také odpovědnost těch, kteří nominují a ti kteří volí. To není jen že by si ten veřejný ochránce právě někomu něco diktoval, já to vnímám jako jeho velkou starost o to, aby ta instituce fungovala, velkou odpovědnost za ten úřad, který má svěřen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děláte si i nyní, pane doktore starost, jak bude fungovat spolupráce obou pánů, pan Varvařovský připustil, že pokud by si nerozuměl s panem Křečkem, tak zváží rezignaci.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já vycházím z toho, že oba jsou to zralí muži, že snad mezi sebou z minulosti nemají, že by se vedli souboj o nějakou ženu nebo něco podobného, že mezi nimi snad není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já myslela, že o paragraf.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nebo o paragraf, že mezi nimi snad není stín a já doufám, že se nakonec, jak to muži dokážou, dohodnou a že ta kancelář a vůbec celá ta instituce bude fungovat tak jak si všichni přejeme a jak potřebujeme, aby fungovala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O portrét prezidenta Miloše Zemana je zatím podle informací společnosti, která podobizny vydává, čtyřikrát menší zájem, než o jeho předchůdce Václava Klause. Školy a úřady shodně tvrdí, že nechtějí do portrétů investovat každých pět let znovu. Myslíte si, že se u nás pomalu upouští pomalu od více než stoleté tradice vyvěšování těch prezidentských portrétů. Zákon to mimochodem, pokud vím, neukládá.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Neukládá. Pokud jde o argument investiční, tak tomu se trošku směju. Pak by byla nejlepší absolutní monarchie, vyvěsili bychom panovníka a on by nám zřejmě nějakou dobu vydržel. Ne, jistě, symboly patří ke státu, k republice, spíš by to měly být takové ty symboly trvanlivější, jako je státní znak, nebo vlajka nebo hymna, ale nakonec, já bych měl takový nápad, já bych je tam vyvěsil všechny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Koho teď myslíte?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Víte, procházel jsem jedním ministerstvem spravedlnosti a tam visí všichni ti ministři od roku 1990. Ano, po té chodbě, když jdete a míjíte je, tak se tak zamyslíte. Ty úřední budovy i ty školní budovy, mají velké chodby, oni by se tam všichni vešli a možná, že by to bylo lepší než nějaké hodiny občanské nauky pro ty děti nebo pro ty studenty, aby míjeli ty tváře a zamysleli se nad podstatou demokracie a nad tím střídáním, aby si třeba možná, že by některé už nepoznali, nebo by si na ně nevzpomněli anebo naopak by si řekli: Co tenhle člověk nám přinesl společnosti, nám jednotlivcům. Já bych je tam pověsil všechny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžu se zeptat, kdo visí ve vaší kanceláři, pane předsedo, na zdi?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tam žádná podobizna není, ale u Nejvyššího správního soudu v našem velkém plenárním sále visí všichni soudci. Ne proto, že bychom byli tak ješitní a chtěli se dívat na své portréty, ale myslím si, že podobné portréty visí i na našich internetových stránkách. Myslím si, že lidé, kteří do budovy soudu přicházejí a je jich dost, takže mají právo vidět nejen jména, ale i tváře soudců, jsou to civilní portréty, aby viděli, že soudci jsou lidé z masa a kostí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jako například doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dnešní host pořadu Jak to vidí. Děkuji a přeji šťastnou cestu do Brna a těším se na další rozhovor, na shledanou.