Jak to, že se rostliny otáčí za sluncem? Čeští vědci popsali, jak se v buňkách pohybuje hormon auxin
Vědci jsou o krok blíže poznání přesného mechanismu růstu rostlin. Odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd objevili způsob, jakým se v rostlině pohybuje hormon auxin, který je zásadní pro její vývoj. Vědci teď díky zdokonalování zobrazovacích a analytických metod postupně odkrývají mechanismus jeho působení. Auxin totiž může i třeba za to, jak se rostlina točí za sluncem.
„Ví se, že auxin může za podporu dlouživého růstu a za to, že se buňky začnou pohybovat,“ přibližuje Kamil Růžička z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd.
Čtěte také
Vědci tedy věděli, že transport auxinu mezi buňkami zajišťují proteiny, které jej přenášejí přes membránu na povrch buňky. Ale nebylo jasné, jak přesně se to odehrává.
Naši odborníci teď přišli na to, že ten pohyb zajišťují dva v podstatě protichůdné proteiny jednoho genu, tedy že je nutné, aby se zapojily obě části najednou.
„Lámali jsme si s tím hlavu asi dva roky, když jsme zkoumali každý protein zvlášť. Ale teprve když jsme je dali dohromady, tak nám to sepnulo. Jedna část totiž sama o sobě vůbec nic nedělá a ta druhá toho dělá hodně. Ale ona ho strhne, aby se stonek ohýbal, jak má,“ vysvětluje Růžička.
K tomu poznání tým Kamila Růžičky dospěl proto, že šel jinou cestou než ostatní vědci. Zaměřil se na takzvaný alternativní sestřih mRNA, který se v rostlinách odehrává a zatím se nepředpokládalo, že by mohl ovlivňovat jejich růst.
Čtěte také
Znalost toho, jak se rostliny otáčejí za sluncem, se může hodit třeba ve šlechtění nových plodin, které tak mohou mít vyšší výnosy. K tomu ovšem vede ještě dlouhá cesta aplikovaného výzkumu.
Tento objev odborníků z Ústavu experimentální botaniky má zásadní význam pro základní výzkum, pro další odkrývání přesných mechanismů toho, jak funguje v rostlinách nejen auxin, ale i další hormony a geny. Alternativní sestřih mRNA totiž zatím nikdo moc nezkoumal a teď se ukazuje, že to má smysl.
Poslechněte si celou Vědu Plus. Uslyšíte, jak se vyrábí biočokoláda. A dozvíte se o vynálezu českých studentů, kteří zaujali na curyšském hackatonu s inzulinovým perem, které by mohlo pomoci diabetikům v rozvojových zemích.
Uslyšíte také rozhovor s buněčným biologem Lorenzem Galluzzim, který se zabývá budoucností léčby rakoviny.
Související
-
Invazní rostliny působí škody. Polovina vlastníků pozemků s námi nekomunikuje, stěžuje si KRNAP
Invazní rostliny se šíří i do vyšších partií Krkonoš a hrozí, že časem vytlačí původní druhy. Bez souhlasu majitelů půdy ale proti tomu KRNAP nemůže zasáhnout.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
