Jan Fingerland: Není jen Dr. Oz aneb muslimové v Kongresu
I Američané mají sklon označovat každé své volby za přelomové. Pro americké muslimy ale přelomové byly. V amerických muslimských tiskovinách autoři upozorňovali na úspěchy řady kandidátů muslimské víry a uvažovali o volebním chování členů své komunity.
Čtěte také
V celostátních amerických médiích se největší pozornost věnovala kandidatuře Mehmeta Oze, známého jako Dr. Oz, který sám sebe označuje za „sekulárního muslima“. Jde o bývalého lékaře, který se stal hvězdou televizního pořadu, a později se s podporou exprezidenta Trumpa pokusil získat senátní křeslo.
Nakonec Oz prohrál se stávajícím senátorem za Pennsylvánii. Mehmet Oz měl šanci stát se prvním muslimem v americkém Senátu, ale z hlediska amerických muslimů to nebyl on, koho by považovali za předního muslimského kandidáta.
Vzestup z nuly
Letos do Kongresu, zastupitelstev jednotlivých států a na další funkce kandidovalo více než sto Američanů, kteří se identifikovali jako muslimové. Někteří z nich jsou veřejně známí, například vůbec první muslim v Kongresu Keith Ellison, který tentokrát obhajoval své místo státního tajemníka v Minnesotě. Nebo Ilhan Omarová či Rashida Tlaibová, které obhájily svá křesla ve Sněmovně reprezentantů.
Američtí muslimové letos především zažívali mnohá prvenství, protože jejich účast na veřejném a politickém životě nemá dlouhou tradici. Zmíněný první muslim v Kongresu Keith Ellison se stal poslancem za Minnesotu až v roce 2006. Teprve po něm přišli další.
Čtěte také
Představitelé amerických muslimských organizací často zdůrazňují, že úspěchy ve volbách do Kongresu nebo státních zastupitelstev jsou výsledkem dlouhodobé drobné práce kandidátů při získávání důvěry ostatních spoluobčanů jiné víry. Tato práce se začala zúročovat teprve v posledních letech. Podle údajů jedné z organizací na podporu muslimů v americké politice obhájilo své pozice 20 stávajících zastupitelů, a dalších 17 vyhrálo poprvé.
Naprostá většina těchto muslimských politiků kandiduje za demokratickou stranu. Navzdory své identifikaci s islámem se často shodují s progresivním proudem demokratů, třeba v otázce umělého přerušení těhotenství, sociálních programů nebo boje proti předsudkům. Republikáni mají u amerických muslimů pověst strany, která prý podporuje nesnášenlivost vůči menšinám, proto republikán a sekulární muslim Mehmet Oz nebyl tak docela typickým kandidátem.
Jednota v různosti
Americká muslimská komunita, ke které se počítá kolem 4 a půl milionu lidí, je etnicky velmi různorodá. K jejím příslušníkům patří afroameričtí konvertité, ale také přistěhovalci a potomci nedávných přistěhovalců z Afriky, Blízkého východu nebo jižní Asie. Muslimská média často zdůrazňují geografický a národnostní původ jednotlivých kandidátů, třeba indický, palestinský nebo somálský.
Specifickou kapitolou jsou pak média, která se zaměřují na úspěchy Američanů arabského původu, bez ohledu na vyznání. S uspokojením zmiňují úspěchy arabských kandidátů, z nichž vysoké procento tvoří politici z arabských křesťanských kruhů, často z oblasti Libanonu nebo Sýrie. Ti se naopak často hlásí k republikánům a jejich rodiny žijí v Americe už několik generací.
Americká muslimská komunita se od té evropské liší tím, že má silnější zastoupení střední třídy a vzdělanějších vrstev a je považována za lépe integrovanou, než je ta v Evropě, což má své historické důvody. Poslední kongresové volby potvrdily, že trend nadále směřuje k většímu zapojení muslimských Američanů a jejich rostoucímu přijetí ze strany ostatní společnosti.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
