Jan Fingerland: Saúdi Američanům nabízejí geopolitický reparát
Novinky z Blízkého východu obvykle nechodí po jedné. Poté, co se Saúdská Arábie nečekaně dohodla s Íránem na obnovení vztahů, dorazila druhá zpráva. Saúdi ani nad Amerikou nelámou hůl, ale mají své podmínky.
První událost, tedy náprava vztahů mezi Rijádem a Teheránem přišla po tajných jednáních, a tedy i trochu nečekaně. Zprostředkovatelem byla navíc Čína, což symbolicky i reálně oslabuje americký vliv v této části světa ve prospěch Pekingu.
Byla to odpověď na ochabující americký zájem a současně signál do Washingtonu, že se má více snažit, protože Rijád už se na něj spolehnout nemůže. A proto, že opak povede k dalšímu posilování jeho geopolitického rivala v Pekingu.
Po Íráncích Američané
Čtěte také
Asi tedy není náhoda, že zhruba v téže době se objevila zpráva tvářící se jako únik ze zákulisních jednání, podle které Saúdi jednají o nové spolupráci i s Bidenem a jsou ochotni udržovat vztahy i s Amerikou. Ovšem ne zadarmo. Američané chtějí vliv, případně saúdsko-izraelské sblížení, jímž by Biden dorovnal Trumpův podíl na Abrahámovských dohodách.
Rijád za to – prý – žádá, aby Američané uvolnili některé dosud embargované zbraně a dodávaly je i do Saúdské Arábie. Žádají i bezpečnostní garance. Nejzajímavější položkou údajných saúdských požadavků je spolupráce v jaderné oblasti. Tedy že Američané technologicky pomohou Saúdům v rozvoji jejich nukleárních energetických projektů.
Saúdská Arábie hodlá v příštích letech vystavět až šestnáct jaderných elektráren. Ani ona nechce být závislá na ropě a je pravda, že už teď hodně investuje do alternativních zdrojů, zejména solárních. Co se jaderných elektráren týče, ví se o kontaktech s Jihokorejci a Francouzi.
Čtěte také
Jenže také se ví, že kde je jaderné know how civilní, tam se s velkou mírou pravděpodobnosti objeví i sen o jaderných zbraních. A Saúdská Arábie naznačuje svůj zájem o nukleární zbraně už desítky let. Podle některých spekulací pákistánskou jadernou bombu vlastně financovali oni a mají ji tam takříkajíc uskladněnou pro případ, že ji budou potřebovat.
V roce 2009 řekl tehdejší král Abdulláh prezidentu Obamovi, že pokud bude mít jadernou zbraň Teherán, pořídí si ji Rijád také. A něco podobného řekl roku 2018 i současný vládce, korunní princ Mohammed.
Bidene, co teď?
Teď víme, že Írán obohacuje uran na téměř zbrojní čistotu a Saúdi opět sáhli po amerických zárukách. To staví jejich dohodu s Íránem do jiného světla, jako moudrý, ale velmi nejistý pokus o stabilizaci situace. Jakoby Saúdi říkali, že trvalému smíření s Íránci nevěří.
Čtěte také
Američané vlastně dostávají šanci na geopolitický reparát poté, co jim teď čerstvě vypálil rybník Peking. Ovšem i oni mají své pochybnosti, jak velkou cenu mají zaplatit. Saúdská Arábie by zřejmě byla ochotna přistoupit na podobnou smlouvu jako Emiráty v roce 2009.
Ty dostaly technologii pro vlastní jadernou elektrárnu, výměnou za to, že se vzdají vlastního jaderného vývoje, ale také za americký závazek, že Washington bude bránit vojenské nuklearizaci Íránu – to se mu zatím moc nedaří.
Paralelně s tím se i Washington ptá, jestli pomoc s jadernými technologiemi v jakékoli formě je prozíravá. Ještě dnes je tam cítit úleva, že Spojené státy kdysi nepomohly v této věci šáhově Íránu – protože by padl do rukou zcela jinému režimu. Na Blízkém východě se může držitel moci nečekaně změnit, jak jsme viděli i v posledních letech.
Míč je teď na Bidenově straně a může ovlivnit situaci v regionu i na celé generace, vlastně hraje o velkou část svého odkazu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.