Jana Vrzalová: Zasnoubena se smrtí. Příběh první Češky popravené nacisty

1. září 2022

Velkolepé čtení o první Češce, která obětovala život boji za osvobození vlasti, končí autorčinou beletrizovanou a dokumenty doloženou výpovědí o posledních čtyřech měsících života Inky Bernáškové v cele moabitské věznice, kde čekala na smrt. Desetidílnou četbu připravila ze své knihy autorka Jana Vrzalová.Vysíláme jako připomínku Ireny Bernáškové, která byla 26. srpna 1942 – před 80 lety – popravena nacisty jako první Češka. 

„... strhující dílo. Autorka, zkušená publicistka, suverénně ovládající jazyk a styl umělecko-dokumentární literatury, z bezedných hlubin uplývajícího času, v nichž se drobné lidské příběhy i velké události proměňují v minulost, vytěžila příběh, jaký nelze ponechávat beznadějnému utonutí.“

Kniha je poctou sebeobětavému hrdinství, prokazovanému ve prospěch národa a vlasti.

Těmito slovy knihu novinářky, spisovatelky a překladatelky Jany Vrzalové, nazvané Zasnoubena se smrtí, charakterizoval zkušený autor literatury faktu, historik Karel Richter. V roce 2017 ji vydalo brněnské nakladatelství JOTA. 

Historik soudí, že „jímavé životní drama Inky Bernáškové, rozené Preissigové, hrdinky českého boje za obnovu masarykovské republiky, patří k těm, z nichž vyrůstají korálové ostrovy dějinných epoch národa. Je jedním z důkazů jeho nezdolné životní síly, sebevědomé hrdosti, která si je vědoma oprávněnosti svého bytí a na pravdě lpícího vědomí.“

Účinkuje: Věra Zástěrová
Dramaturgie: Alena Blažejovská
Zvukový mistr: Michal Zelinka
Režie: Alexandra Bauerová
Natočeno: Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2018

Kniha je splněním autorčina tvůrčího předsevzetí novými fakty doplnit to, co musí národ uchovat ve své historické paměti jako zkušenost, kterou už nechce prožít znovu. Je poctou sebeobětavému hrdinství, prokazovanému ve prospěch národa a vlasti, jež ani v podmínkách evropské integrace neztrácí na ceně.

Životopisné vyprávění o rodině Preissigových spisovatelka líčí metodou barvité literární koláže, zasvěceně zarámované do obrazu životních poměrů v protektorátu Čechy a Morava za vlády nacistického protektora Neuratha i státního tajemníka K. H. Franka a jim podřízené protektorátní vlády.

Zhmotnění paměti o naší minulosti v té nejtragičtější podobě

Velkolepá kniha o první Češce, která obětovala život boji za osvobození vlasti, končí autorčinou beletrizovanou a dokumenty doloženou výpovědí o posledních čtyřech měsících života Inky Bernáškové v cele moabitské věznice, kde čekala na smrt. Autorka se přitom hluboce vciťuje do jejích sebezpytných úvah a pocitů. Děj vykresluje až do okamžiku, kdy se 25. srpna 1942 ve 20 hodin 39 minut otevřou dveře Inčiny cely a vstupuje komise přinášející oznámení, že rozsudek bude proveden následujícího dne, 26. srpna v 5 hodin ráno.

Čtěte také

Knížka je zhmotněním paměti o naší minulosti v té nejtragičtější podobě. Příběh Inky Bernáškové, její rodiny, jejích  blízkých spolupracovníků, spojených s vydáváním ilegálního časopisu V boj, je obrazem statečnosti ženy, která neváhala pro svobodu své vlasti obětovat to nejcennější co měla – vlastní život. Spolu s ní se vracíme do doby, kdy šlo o bytí či nebytí našeho národa, naší země.

Inka byla první Češkou, nacisty odsouzenou k trestu smrti. Mlčením při výsleších podle skromných odhadů zachránila na tři stovky spolupracovníků. Veškerou odbojovou práci brala na sebe. Zásluhou statečného postoje putovala k berlínskému soudu jako hlava odbojové skupiny.

… nesmíme truchlit, nýbrž věrně vzpomínat a vésti si tak, aby oběť Ireny nebyla marná.
Vojtěch Preissig

Jsme hodni odkazu lidí jako byla Irena Bernášková? Na tuto otázku ať si posluchač upřímně odpoví sám. Třeba mu při tom pomohou slova jejího otce.

Když se Vojtěch Preissig dozvěděl o dceřině popravě, snažil se neklesat na mysli a domů napsal: „… nesmíme truchlit, nýbrž věrně vzpomínat a vésti si tak, aby oběť Ireny nebyla marná.“

Upozorňujeme, že Radiokniha obsahuje vulgarismy. Poslouchat ji můžete celé čtyři týdny.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.