Jasnovidná paní Emilie
Vzducholoď Italia v roce 1928 ztroskotala v Arktidě. Do záchrany trosečníků se kromě Amudsena pustil kde kdo.
Nešťastný příběh o dobytí severního pólu vzducholodí je u nás známý především díky Františkovi Běhounkovi. Tento jediný český vědec v expedici celý příběh poutavě popsal v knize Trosečníci polárního moře.
Víme tak o strádání, kterým byli vystaveni trosečníci na ledové kře. Víme i o obrovské mezinárodní solidaritě.
Nejlepší muži tehdejšího světa byli ochotni pro záchranu trosečníků obětovat i své vlastní životy. Jako například Amudsen. Ve strhující akci se trosečníky nakonec podařilo zachránit ruskému ledoborci Krasin.
O záchranu trosečníků, zejména v době, kdy s nimi nebylo žádné spojení, usilovalo mnoho lidí. Včetně radioamatérů. A včetně – věřte nebo ne – jasnovidců, spiritistů z tehdejšího Československa.
Související
-
Za trosečníkem polárního moře Františkem Běhounkem
Pamětníci to potvrdí, mladší snad uvěří – ti, kteří prožívali svá „ranná“ léta v průběhu 50. a 60. let, poměrně hodně četli. A pokud měli rádi knihy dobrodružné, na...
-
866. schůzka: Nejsevernější český hrob
„A ten tam zůstal provždy, pod náhrobkem z uhlí nakupeným. Povídá se, že to byl Čech, jakýsi Kříž.“
-
„Před kolegy ze zahraničí jsme se styděli.“ Český vědec o nové stanici v Arktidě
Češi v Arktidě provádí unikátní výzkum v oborech, které se tam běžně nedělají nebo dělají málo. Pomoct jim v tom teď má i nová stanice Jihočeské univerzity na Špicberkách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
