Jasper Høiby: Od slavných Phronesis po ekologický aktivismus

Jasper Høiby se narodil 10. května roku 1977 v Kodani. V roce 2001 se přestěhoval Londýna, kde studoval na tamní Královské hudební akademii a začal se také rozkoukávat na londýnské jazzové scéně. Studium na Royal Academy of Music ho přivedlo ke členství v muzikantském sdružení Loop Collective, jehož prostřednictvím navázal spolupráci s pianistou Ivo Neamem. Během čtyř let se Høiby jako basista na londýnské jazzové scéně plně etabloval, mimo jiné také třeba díky vystoupením s vibrafonistou Jimem Hartem nebo zpěvačkou Julií Biel.

Ovšem když se řekne jméno Jasper Høiby, asi každý si hned vybaví Phronesis. Høiby toto trio založil v roce 2005. Na debutovém albu Organic Warfare z roku 2007 ještě slyšíme švédského pianistu Magnuse Hjortha. O dva roky mladší, druhé album kapely nazvané Green Delay už představilo slavnou sestavu tria právě s pianistou Ivo Neamem a norsko-švédským bubeníkem Antonem Egerem.

Kult jménem Phronesis

Obě první alba Phronesis byla dobře přijata kritikou i fanoušky a pomohla upevnit pověst kapely jako jedné z nejlepších nadějných evropských formací. Ale teprve album Alive vydané v roce 2010 se stalo skutečným průlomem a získalo nadšené recenze a ocenění za nejlepší album od časopisů jako Jazzwise nebo Mojo.

Deska byla nahraná v témže roce živě v klubu Forge v londýnském Camdenu. A jde vlastně v diskografii Phronesis o raritu, kvůli zdravotním problémům na poslední chvíli totiž nebyl pro tyto dva březnové koncerty Anton Eger k dispozici, a tak zaskočila vycházející americká hvězda známá v té době třeba z desek s kontrabasistou Avishaiem Cohenem, bubeník Mark Guiliana.

Právě deskou Alive Jasper navázal úzkou spolupráci s velšským nezávislým vydavatelstvím Edition Records a tento progresivní ostrovní label už Høibyho ze svého producentského hledáčku nepustil: vydal takříkajíc vše, co se kolem něj šustlo. A nebylo tedy překvapením, když si jej v roce 2013 vybral do širší sestavy svého nového elektro-jazzového projektu pianista a zakladatel Edition Records, Dave Stapleton. Cardiffský projekt dostal jméno Slowly Rolling Camera a jeho jádro tvořil vedle Stapletona ještě bubeník Elliot Bennett a producent Deri Roberts.

Druhá planeta už není

V roce 2020 oznámilo trio Phronesis přerušení činnosti, aby se její členové mohli více věnovat sólovým aktivitám. Pro určitý typ umělců je potřeba brázdit nové vody neodolatelná, a jak ukazuje druhá z plánované Høibyho čtyřdílné, tematicky propojené série sólových desek, odvážným může štěstí přát.

Po albu Planet B z roku 2020 Jasper letos vydal druhý díl s názvem What It Means To Be Human. Z čistě hudebního hlediska tímto projektem patrně nejvíc navazuje na díla Johna Coltranea nebo Sonnyho Rollinse, současný rozměr pak dílu nejvíce dodávají elektronické efekty. Høibyho ambiciózní série si navíc klade za cíl zabývat se některými z nejzávažnějších otázek naší doby, a tak jsou do skladeb zakomponovány i pečlivě vybrané samply hlasů některých významných osobností, které ilustrují Høibyho dlouholetý zájem o otázky životního prostředí.