Je právě sechs hodin, hlásil rozhlas 5. května 1945

Čtěte také

Pražské povstání? Na řadu hrdinů neprávem zapomínáme, říká autor dokudramatu Dudek

Studiem Pražského povstání a vůbec Protektorátem Čechy a Morava se dlouhodobě zabývá Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu. Bylo vysílání rozhlasu opravdu rozbuškou Pražského povstání?

„5. května byla situace v protektorátu na bodu varu. Dopoledne výbušnou situaci zhodnotil generál František Slunečko, poslední zemský velitel obrany národa v Čechách. V deset hodin se rozhodl zahájit připravované převratové akce, protože hrozilo nebezpečí, že to spontánní povstání lidu bude Němci utopeno v krvi,“ odpovídá.

Pražští policisté a četníci obsadili strategické body ve městě. Jeden z těchto oddílů zamířil do rozhlasu. Odbojové skupiny vnímaly rozhlas jako klíčový pro úspěch jakéhokoliv protiněmeckého převratu.

Namísto do telefonu volali do éteru

„Policisté přijeli v půl jedné do rozhlasu. Zjistili v přestřelce, že obrana rozhlasu byla posílena desítkami esesáků. Požádali techniky, aby volali o policejní pomoc. Já to interpretuji tak, že to volat v tehdejší hantýrce znamenalo mluvit do éteru. Technici, místo aby zvedli telefon a volali do Bartolomějské pro posily, dali lístek se žádostí o pomoc hlasatelům a ti vyhlásili do éteru Pražské povstání,“ vysvětluje.

Čtěte také

Zapomenutý hrdina Mančal: Zahájil Pražské povstání, pravdivé líčení konce války mu ale zlomilo vaz

Veškeré materiály, které se týkají ilegální práce v rozhlasu, dosud nebyly zpracovány. „Máme indicie, že všechny odbojové skupiny měly plán, jakým způsobem se rozhlasu zmocnit, takže Československý rozhlas byl od 5. května propojen jak s velitelstvím Bartoš, tak s Českou národní radou.“

Československý rozhlas nesl oficiální název Rundfunk Böhmen. „V okamžiku, kdy od rána hlasatelé Mančal s Kozákem začali hlásit pouze česky, po známém satirickém hlášení, je právě sechs hodin, se pracovníci rozhlasu považovali za pracovníky Československého rozhlasu.“

Hlášení pražského rozhlasu, které bylo slyšitelné po celých Čechách, se stalo signálem k celočeskému povstání. Když rozhlas volal o pomoc, bylo jasné, že v Praze se něco děje.

Povstání zkrátilo válku

„V ten okamžik to byl jediný způsob, jak oznámit světu, že Praha povstala. Československá exilová vláda byla v Košicích, tam neměla spojení.“ Kolik lidí se do povstání zapojilo v celé Praze, nelze přesně říct. Počet musel být velký.

Čtěte také

Pražské povstání zkrátilo boje v Evropě nejméně o týden aneb Když přijel ruský válec

Němci i Sověti předpokládali, že do 20. května se východní fronta bude stahovat na linii Vltava – Labe a že boje budou probíhat. „Jsem přesvědčený, že efekt na zkrácení války české povstání mělo.“

A tak do Prahy jako první spojenec přišli Vlasovci, které Česká národní rada odmítla, takže Prahu 8. května opustili. „Pak zde projížděli američtí vojáci. A až jako třetí ze spojenců dorazila do Prahy 9. května Rudá armáda.“

Reprízu pořadu Zaostřeno z roku 2015 najdete v audiu.