Jednoznačné veřejné výroky schvalující násilí jsou za hranou. Stíháme pro ně třicet osob, říká Bradáčová

Nelítostné chování ruských vojáků na Ukrajině vzbudilo kromě hněvu a odsouzení také rozhodnutí válečné zločiny zdokumentovat a posléze potrestat. Je možné spolehlivě zjistit, co Rusové na Ukrajině páchají? S jakými důkazy mohou vyšetřovatelé pracovat? Tomáš Pancíř se ptal vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, jejíž úřad vyšetřování válečných zločinů na základě svědectví uprchlíků přicházejících do České republiky dozoruje.

Už na začátku té ruské invaze na Ukrajině varoval nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, že veřejné vyjadřování souhlasu s ruskou invazí nebo vychvalování Vladimira Putina a dalších ruských představitelů by mohlo být považováno za trestný čin schvalování trestného činu nebo schvalování a zpochybňování genocidy. Posuzujete to tak v praxi? Řešíte tyto případy?

Musím říci něco ze statistických dat, aby si posluchači uměli udělat představu. Policie se v současné době zabývá stovkami oznámení či jednáním, které sama policie vyhledala v prostoru sociálních sítí, v prostoru internetu, kde se objevují různá hodnocení ukrajinského konfliktu.

U některých z nich – ten statistický údaj je padesát trestních řízení – tak v padesáti případech došlo k zahájení trestního řízení a z těch padesáti věcí je cca do třiceti věcí v trestním stíhání. To znamená, že tam už policie a stejně tak státní zástupci vyhodnotili vyšší typovou závažnost takového verbálního projevu za hranou svobody slova.

Čtěte také

Máte k tomu nějaký manuál nebo postup, kde je ta hranice, co člověk musí říct nebo napsat, aby už to byl trestný čin?

Tím základním východiskem, které si musíme uvědomit, je, že svoboda projevu jako jedno ze základních práv je sice chráněno v ústavní rovině (článek 17 Listiny základních práv a svobod – pozn. red.), ale není absolutní, není neomezené. Omezit svobodu projevu v demokratických státech, opět v souladu s ústavním pořádkem, je možné zákonem v případě, že je to v demokratické společnosti pro ochranu jejich hodnot nezbytné. Těmi hodnotami jsou také veřejný pořádek, veřejná bezpečnost a práva dalších osob.

Takže je potřeba říci, že v případě verbálních deliktů se ta hranice samozřejmě se musí velmi citlivě hodnotit. Ale Evropský soud pro lidská práva – a stejně tak Ústavní soud České republiky a Nejvyšší soud, který se v minulosti verbálními delikty zabýval – dal jasný návod na to, kde ta hranice leží a kde nastupuje trestní právo.

Čtěte také

Můžete tu hranici nějak konkretizovat, aby si normální člověk bez právnického vzdělání dokázal představit, kde tedy je?

Kdybych to měla nějak zobecnit: pokud je výrok jasně vymezený, významově jednoznačný, nejedná se o žádnou historickou či politickou polemiku, ale je to výrok, který schvaluje válečné trestné činy, trestné činy proti lidskosti a proti míru – kam třeba patří genocidium – tak potom, pokud takový výrok schvaluje či glorifikuje taková jednání, je typově závažný, dojde k němu ve veřejném prostoru – tedy že má možnost s ním seznámit velké množství lidí, to je prostor internetu – a nabádá k násilí, ke způsobení újmy, k určitému typu nenávisti vůči etniku, rase, národu, tak potom je to výrok za hranou.

Český trestní zákoník pamatuje také na obcházení protiruských ekonomických sankcí. Řešíte i konkrétní případy v tomto směru?

Řešíme, jsou to ale jednotková čísla. Zase bych řekla, že to je částečně nová problematika. Tady jsou velmi důležití naši partneři jako finančně-analytický útvar a speciální policejní složky, které se zabývají vyhledáváním jakýchkoli výnosů z trestné činnosti, v tomto případě ale i ukrýváním prostředků. Takže ano, zabýváme, ale v jednotkových číslech.

Jaká je role českých policistů a státních zástupců ve vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině? Mohou některé případy skončit před českými soudy? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.

autoři: Tomáš Pancíř , jkh
Spustit audio

Související