Jiří Menzel: S každým rozvodem bych musel odevzdat půlku knihovny
O lidech se víc dozvíte skrz legraci, tvrdí režisér, který chtěl natočit i komedii o Albertu Speerovi. Proč k tomu nedošlo? A proč mu nevadí, že za totality nemohl točit?
„Maminčina hlavní starost byla, co tomu řeknou lidi,“ říká Jiří Menzel. Taky je prý kvůli tomu dodnes zakřiknutý a opatrný. To sice není pro režiséra nejlepší vlastnost, ale… „Když vím, co chci, tak se to nebojím říct.“
Komedie o Albertu Speerovi
Menzel se původně vůbec nechtěl stát filmařem, ale chtěl hrát divadlo. Nedostal se na DAMU, tak začal točit filmy. „Dělám jenom komedie, nic vážného. O lidech se víc dozvíte skrz legraci.“
Za „totáče“ za ním dokonce jednou přijel anglický producent, aby natočil film o Albertu Speerovi. I film o nacistickém ministrovi chtěl udělat jako komedii. Plán zkrachoval, nepustili ho přes naše hranice.
Věrný nebudu nikdy
Jako „línému člověku“ prý ale Menzelovi moc nevadilo, že nesměl točit. Z Barrandova dostával plat jako režisér a nic mu nechybělo. „Byl jsem celé dny v posteli,“ rozplývá se. A na adresu svého filmového herectví pak říká: „Měl jsem úspěch s něčím, co neumím.“
Ačkoliv o ženy nikdy neměl nouzi, do stavu manželského vstoupil až po šedesátce. „Nechtěl jsem se ženit, protože jsem věděl, že žádné manželce nebudu věrný. Taky jsem ale věděl, že s každým rozvodem budu muset odevzdat půlku knihovny,“ směje se.
Související
-
Hrabalovský Tobogan exkluzivně z restaurace U zlatého tygra
Zakusíte unikátní divácký zážitek z jedinečného prostoru. Hosty Aleše Cibulky byli Jiří Menzel, Tereza Bebarová, Olga Sommerová, Jana Kubová a harmonikář Josef Čečil.
-
Třicet panen a Pythagoras
Známé i méně známé scény z kultovního filmu, rozhovory stvůrci a herci, zajímavosti z natáčení a vzpomínky z archivu. Pro vaše uši připravili Jan Rosák a Regina Květoňová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.