Josef Kopta: Ještě jednou v mladosti mé kraje

Text s názvem Ještě jednou v mladosti mé kraje napsal spisovatel Josef Kopta (1894-1962), mimo jiné rodák z Litoměřicka, pár měsíců po slavném pražském Máchově pohřbu. Vyšel ve sborníku s názvem Věčný Mácha, do něhož přispěli například i Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Josef Hora nebo Konstantin Biebl, v roce 1940.

Reportáž o pohřbu K.H. Máchy - Týden rozhlasu č.20 (vyšel 13. května 1939 )|foto: Archiv ČRo

Karel Hynek Mácha zemřel v Litoměřicích v neděli 6. listopadu 1836 krátce před svými šestadvacátými narozeninami. Úřední záznam uvádí jako příčinu jeho úmrtí Brechdurchfall, tedy cholerinu, mírnější formu cholery, projevující se dávením a průjmy. Básník Máje se zřejmě při požáru ve městě, který pomáhal hasit pár dní před tím, nalokal infikované vody. 

Pohřeb se konal na litoměřickém hřbitově 8. listopadu. Máchovy ostatky zůstaly v Litoměřicích do října 1938. Po Mnichovské dohodě přišlo Československo o velkou část pohraničí a do záboru se dostaly i Litoměřice. Doslova pár hodin před příchodem německé armády do města, byly Máchovy ostatky narychlo exhumovány.

Podnět k převozu přišel od guvernéra státní banky v Praze Karla Engliše a od litoměřického okresního úřadu. Ostatky básníka Máje putovaly do Prahy, kde byly nejprve vystaveny ve Strašnickém krematoriu, které se na několik měsíců proměnilo v improvizované poutní místo. Začátkem roku 1939 se pak Mácha přestěhoval do Antropologického ústavu na Albertově, kde byl zakonzervován, a přemýšlelo se, kde najde místo posledního odpočinku.

Druhý pohřeb slavného básníka se konal o víkendu 6. a 7. května 1939 a změnil se v celonárodní demonstraci proti německé okupaci. Autor veršů „Dalekáť cesta má! Marné volání!“ spočinul nakonec na Vyšehradě.