Jozef Tiso žádal jeden národ, jednu stranu a jednoho vůdce

1. březen 2024

Jaký mluvil k rozhlasovým posluchačům slovenský prezident Josef Tiso? V roce 1947 byl v Bratislavě popraven za činy, kterých se dopustil během války. Prostřednictvím málo známých archivních nahrávek ho připomene pořad Archiv Plus.

„Slováci by měli konečně rehabilitovat Tisa, když Češi už rehabilitovali Háchu,“ napsal nedávno v internetové diskusi jeden Slovák. Opravdu? Srovnávat Jozefa Tisa s Emilem Háchou je příslovečným mícháním hrušek a jablek.

Čtěte také

Těžko porovnávat prezidenta, vzešlého ze stále ještě částečně demokratických voleb, v jehož zemi řádí gestapo a který poslední dva roky nebyl s ohledem na zdravotní stav zodpovědný za to, co se s ním dělo – s prezidentem, jehož země několik let nebyla okupována. A pokud jde o rehabilitaci, Hácha nikdy rehabilitován nebyl, protože nebyl nikdy za nic odsouzen.

Tiso byl v roce 1947 odsouzen za vlastizradu k trestu smrti. Podílel se na likvidaci slovenského židovského obyvatelstva a zavlečení Slovenska do války, měl zásadní podíl na odstranění demokracie na Slovensku potlačením opozice a vazalském vztahu k nacistickému Německu.

Zatímco na objektivním obrazu Emila Háchy se čeští historici shodli, v případě Jozefa Tisa stále řada slovenských historiků tvrdí, že zajistil svému národu samostatný stát; pro některé je dokonce mučedníkem.

500 marek za osobu

Jozef Tiso, rodák (1887) z Bytče na severozápadě Slovenska, byl katolickým farářem, který se po roce 1918 zapojil do politiky a byl v letech 1927 až 1929 ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Po Mnichovské dohodě se stal předsedou vlády autonomního Slovenska. Poté, co byl 9. března 1939 na popud Prahy odvolán, již o pět dní později Slovensko po jeho osobním jednání s Hitlerem vyhlásilo samostatnost a Tiso se postavil do čela státu nejprve jako předseda vlády, od října 1939 jako prezident.

Čtěte také

Seriózní historiografie tvrdí, že protižidovská legislativa, zavedená na Slovensku po německém vzoru a podporovaná církví v čele s Tisem, patřila mezi nejpřísnější v Evropě. Slovensko navíc uskutečňovalo deportace Židů iniciativně a vlastními prostředky: Tisova administrativa se dobrovolně účastnila genocidy. Ze Slovenska jako vůbec z první země vyjel do Osvětimi transport svobodných děvčat.

Ze slovenské Seredě pro změnu jako z první země vyjel transport s celými židovskými rodinami. Slovensko bylo jednou ze dvou evropských zemí, které nacistickému Německu za likvidaci svých Židů platily: Slovensko 500 marek za každou osobu; druhé bylo Chorvatsko, které platilo 300 marek. Podle odhadů Tisova administrativa vydala nacistům k usmrcení na 58 tisíc Židů, dalších 13 tisíc odvezli nacisté sami.

Čtěte také

O ničem z toho se v rozhlasovém archivu doklady nedochovaly. Bohatě je zastoupeno období let 1938 a 1939. Řada nahrávek dokumentuje kritické okamžiky podzimu 1938 i jara 1939; jsou mezi nimi i záznamy nechvalně proslulého nacistického vysílání ve slovenštině z Vídně, které primitivním způsobem štvalo Slováky proti československému státu a zvlášť proti Čechům na Slovensku.

Atmosféru Slovenska v prosinci 1938 ilustruje projev z Bratislavy, při kterém Tiso žádá pro Slovensko nacistickou (doslova hitlerovskou) terminologií „jeden stát, jeden národ, jednu stranu, jednoho vůdce“. Zajímavé záznamy umožní posluchači vytvořit si představu o okolnostech, za nichž se Tiso postavil do čela toho zdánlivě svobodného státu.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související