Jsme nejzaostalejší v Evropě, říká o dětech v ústavech odbornice Klára Laurenčíková
Je to dražší, složitější a děti to prokazatelně poškozuje, přesto jsou v Česku v ústavech tisíce dětí, od miminek po dospívající lidi. Tak vychází srovnání pěstounské a ústavní péče o české děti. Práce pěstounů je podle odborníků nenahraditelná. Jenže být pěstounem v Česku není žádný med.
„Přechodná pěstounská péče je fulltime, protože jde o velmi malé děti nebo o péči jinak náročnou. Její ohodnocení nám po rozpočítání příspěvku, který pečující za svoji práci berou, vyšlo na 19 korun za hodinu. To je velmi nedůstojný signál dovnitř společnosti, jak moc záleží na ohrožených dětech a jak moc si stát váží práce pěstounů,“ říká Klára Laurenčíková, předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte a spoluzakladatelka iniciativy Dobrý start.
Čtěte také
Dětí v ústavní péči jsou tisíce. Podle Kláry Laurenčíkové žije asi osm tisíc dětí v dětských domovech, k nim je ale potřeba připočítat ještě ty malé z kojeneckých ústavů. Jejich možností na normální dětství jsou právě pěstouni. „Motivaci lidí, aby se stali pěstouny, je potřeba zvýšit, zlepšit jejich podmínky i finanční ohodnocení,“ říká Laurenčíková.
Upozorňuje, že v Česku přichází do ústavů v nemalém počtu i děti mladší tří let, což je v Evropě už prakticky raritou. „Kojenecké ústavy existují v redukované podobě v Rumunsku a v Maďarsku. A například na Slovensku neexistují už víc než deset let. V tuhle chvíli jsme ze všech zemí nejhorší a jsme příkladem špatné praxe,“ dodává.
Za jak dlouho zazvoní žadatelům o pěstounství pověstný kouzelný telefon? Jaké otázky by se měly zájemci o pěstounství položit? Dozvíte se v Houpačkách.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
