Kam uložit radioaktivní odpad? S výběrem místa může pomoct výzkum Masarykovy univerzity
Otázka umístění hlubinného uložiště není jednoduchá. S odpovědí na ni mohou pomoci třeba vědci z Masarykovy univerzity, kteří se aktuálně věnují výzkumu ve vysloužilém uranovém dole.
V současné době je vytipováno celkem devět lokalit a do konce roku by se měl počet zúžit na čtyři. Konečné rozhodnutí má padnout za sedm let, stavební práce by pak měly být spuštěny v roce 2050.
Výzkum v Dolní Rožínce
Brněnští vědci pro svá bádání využívají uranový důl u obce Dolní Rožínka, kde se v loňském roce přestalo aktivně těžit. Výzkumníci aktuálně zjišťují, jaké podmínky v lokalitě panují.
V jihočeském Nadějkově si hlubinné úložiště radioaktivních odpadů nepřejí
Starostové a občanská sdružení z lokalit vybraných pro hledání hlubinného úložiště jaderných odpadů nejsou spokojeni s tím, že je stát stále nebere jako partnery. Na dnešní odpoledne proto svolali tiskovou konferenci na téma „K hlubinnému úložišti férově“, kde představí své výhrady a navrhnou řešení, jak dospět ke konsensu.
„V první řadě budeme zkoumat, jakým způsobem ložisko vzniklo – tedy jaké mechanismy vedly k tomu, že se uran tak zkoncentroval,“ říká geolog Jaroslav Leichmann a podotýká, že prvek se běžně v přírodě vyskytuje ve velmi nízké koncentraci.
Dále prý geology zajímá, co se s uranem v průběhu několika set milionů let v ložisku dělo. „Uran z něho totiž nemigruje, přestože v přírodě jde o relativně mobilní prvek. Chceme tedy zjistit, jaké mechanismy ho v tom místě zablokovaly,“ vysvětluje geolog.
Přestože získané informace mohou při výběru lokality hlubinného uložiště pomoci, využití uzavřeného uranového dolu není možné. Pro případné obnovení těžby totiž musí být zachován.
Rozhodnou další měření
Podle ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) Jiřího Slováka závisí výběr konečného místa na dalších měřeních.
„Dodnes jsme neměli možnost získat data z hloubky úložiště, takže zatím hledáme preferované lokality. Přirozeně existují kritéria – vyhláška atomového zákona, bezpečnost, technická proveditelnost nebo environmentální stránka,“ vypočítává Slovák.
Se stížnostmi obyvatel vytipovaných oblastí, kterým vadí například to, že SÚRAO s obcemi málo komunikuje, ředitel Správy úložišť nesouhlasí. Argumentuje například tím, že pokud se věc kvůli námitkám obyvatel nevyřeší, zatíží to budoucí generace.
Související
-
Je třeba stavět nové bloky v Dukovanech i v Temelíně. Fatálně ztrácíme čas, varuje Zahradník (ODS)
Odklad rozhodnutí o výstavbě dalšího reaktoru podle poslance Jana Zahradníka ohrožuje energetickou budoucnost Česka. Hrozí prý, že po roce 2035 přestaneme být soběstační.
-
Rusko proti nám nacvičuje jaderný úder. Je divné, když s ním za odměnu obchodujeme, říká politolog
„Rusko trpí tím, že se cítí být v současném světě marginalizováno, a to vytváří tlaky na domácí režim, který musí před populací ospravedlnit svou existenci,“ tvrdí Šír.
-
Vyhořelé jaderné palivo lze díky transmutaci využít opakovaně, tvrdí fyzik
O možnostech využití vyhořelého jaderného paliva hovořil v Magazínu Leonardo jaderný fyzik Vladimír Wagner.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.