Kamkoliv na světě do tří hodin. Američané slibují nová nadzvuková letadla, takové „stroje času“

Čtěte také

Nadzvuková letadla bez hluku

Pokrok v materiálech a technologiích údajně umožní, že superrychlé cestování bude dostupnější než za časů Concordu. Ten, jak známo, dolétal v roce 2003. A k tomu prý bude mnohem komfortnější a podstatně ekologičtější.

Jeden ze start-upů Aerion, který je zaštítěný firmou Boeing, dokonce plánuje, že se svým letadlem dosáhne až čtyřnásobku(!) rychlosti zvuku. Svým způsobem tedy půjde o „stroj času“, jak popisuje Jan Klesa z ČVUT: „Pokud letíte směrem na západ, už při dvojnásobku rychlosti zvuku letíte rychleji, než se otáčí zeměkoule.“

To tedy znamená, že třeba v New Yorku přistanete „dřív“ než se startovalo v Londýně. Díky posunu času mohli tohoto efektu využít bohatí obchodníci už za časů Concordu.

Je to reálné?

Přestože v propagačních materiálech slibují vývojáři Aerion skvělé cestovatelské zážitky, reálnější bude i v tomto případě uvažovat o cestách za důležitými například obchodními schůzkami. Možnosti pro vzdálená jednání se sice díky rychlému internetu v poslední době značně rozšířily, minimálně vývojáři supersonických dopravních a obchodních letadel jsou přesvědčení, že osobní schůzky zůstávají v určitých oborech klíčové.

Čtěte také

Nadzvukové letadlo pro milionáře

„Podobné projekty se objevují už od doby, co skončil Concorde, ale zatím vše skončilo jen u plánování a výpočtů, “ konstatuje Jan Klesa, expert Ústavu letadlové techniky ČVUT. Poslední roky se v souvislosti s přípravou nadzvukových dopravních případně tzv. obchodních letadel nejvíc mluví o dvou amerických společnostech: Boom Supersonic chce se modelem nadzvukového dopravního letadla 1:3 vzlétnout už na podzim 2021.

Ambiciózní je i Aerion, tedy společnost, která pracuje na nadzvukových obchodních letadlech už od roku 2004. Teď na konci března 2021  představila extrémně ambiciózní projekt dopravního letounu pro 50 cestujících. Má zvládnout letět až rychlostí Machovo číslo 4, tedy čtyřnásobkem rychlosti zvuku. Díky tomu může šéf firmy Tom Vice na svém youtube kanálu slíbit, že na světě nebude místo, kam by cesta trvala déle než tři hodiny.

Nadzvukové rychlosti a hluk

Jak ale podotýká letecký expert Klesa, trasy, na kterých by se nadzvukový letoun mohl využít, budou omezené. Tedy dokud se nezmění předpisy. Zatím jsou kvůli hlukovým limitům takové lety nadzvukovou rychlostí povoleny jen nad oceány. To by znamenalo, že trasy by měly ideálně začínat i končit na pobřeží.

Čtěte také

Nadzvukové dopravní letadlo tvaru hvězdice

Kromě nové legislativy, která se už připravuje, jsou tu i obrovské technické výzvy, zvlášť pro stroj, který slibuje dosáhnout Machova čísla 4. Tahle rychle se totiž ještě nelétalo – a to právě s ohledem na materiály. Hliníkové slitiny totiž zvládnou ohřev jen do rychlosti cca Mach 2,3. A protože aerodynamický „ohřev“ stoupá s druhou mocninou rychlosti, bude Machovo číslo 4 obrovsky náročné na konstrukci. Mimo jiné právě pro tyto souvislosti od cestování nadzvukovými rychlostmi upustili velcí letečtí výrobci.

Startupy ale slibují, že by se na konstrukci letounů daly uplatnit kompozitní materiály, které už známe z kosmických programů. Velkou otázkou pak budou jak ekonomické, tak i výrobní náklady. Případné použití keramiky zase negativně ovlivní hmotnost letounu.

Concorde naposledy vzlétl v listopadu 2003|foto: Český rozhlas

S tou pak souvisí motory a jejich spotřeba paliva, následně leteckými předpisy vyžadovaná rezerva. Obrovskou konstruktérskou výzvou bude i celková ovladatelnost stroje. „Rychle narazíte na to, že konstrukce musí být schopna fungovat jak při vysokých, tak i nízkých rychlostech – letadlo musí nějak vzlétnout a přistát. A tyto požadavky jsou často protichůdné – ať jde o vztlak nebo přívod vzduchu do motoru,“ popisuje Klesa.

Pokud by se konstruktéři opravdu dostali od výpočtů a plánů ke skutečným letovým zkouškám, nadzvuková letadla by podle Jana Klesy, experta Strojní fakulty ČVUT, těžko mohla být v provozu dříve, než za několik desítek let.

Víc najdete v audiozáznamu pořadu Petra Kološe.