Kardamom, pořádná dávka šlehačky a fika, to je ve zkratce kouzlo typického švédského mlsání
Ze skandinávských národů jsou svým pečivem známí především Dánové, ale ani na druhé straně Öresundského průlivu se pekaři nemají za co stydět. Švédské pečivo má svůj vlastní styl, kterého se drží i rodinná pekárna Katarina v Malmö.
„Moji rodiče tuhle firmu koupili v roce 1968, takže v říjnu budeme slavit padesátileté výročí,“ vítá mě Peter, majitel pekárny Katarina. „Začínalo to jako rodinná firma, kde táta pekl a máma byla v obchodě jako prodavačka. Teď máme šest prodejen, novou pekárnu a v celé firmě pracuje asi sedmdesát lidí.“
Do chleba musí horko praštit
Gurmáni si ve Finsku dopřávají chléb z cvrčků. Za bochník utrácejí přes stokorunu
Helsinki mají nové gastronomické lákadlo. Jedenáct tamních pekáren nabízí chleba vyrobený ze cvrčků. Firma Fazer tvrdí, že jde vůbec o první chléb na světě vyrobený z hmyzu, který prodávají obchody.
Ze své kanceláře vidí Peter skoro na celý provoz a přes chodbu se k němu nese i ruch z prodejny, která k pekárně patří. Po celý den si sem lidé chodí pro čerstvé pečivo a pro chleba, který tady pečou v elektrických kamenných pecích.
„Kamenné pece nemají žádný větrák, všechno teplo je jen vyzařované, a proto musí být pec mohutná. Když do ní dáte spoustu chlebů, tak nechcete, aby teplota uvnitř klesla. Horko musí chleba doslova praštit, aby vznikla křupavá kůrka,“ vysvětluje Peter.
Mají tu proto i speciální vychytávku, aby se chleby dostaly co nejrychleji dovnitř do pece. Trochu to připomíná nosítka na kolejnicích. „Nastavíte to ke správné peci, chleby položíte sem na ten dlouhý díl a pak to prostě vrazíte dovnitř a rychle vytáhnete,“ ukazuje názorně.
Dobroty na švédský způsob
Kromě chlebů se ale Katarina zaměřuje i na sladké pečivo. Podle majitele pekárny existují čtyři typické švédské produkty. Patří mezi ně princeznin dort – zelený, marcipánový dort se spoustou šlehačky, piškotů, vanilkového krému a šlehačky.
„Princeznin dort je takový hlavní švédský dezert, je velmi známý. Recept vznikl ve třicátých letech při příležitosti křtu švédské princezny. Nejsem si ale teď jistý, která to byla, máme jich hodně,“ směje se Peter. „Pak máme ještě tři menší, typicky švédské druhy pečiva: chokladbol, mazarin a skořicový šnek.“
Kromě dortů a skořicových šneků si tak mlsní Švédové mohou skoro v každé pekárně vybrat i čokoládovo-ovesnou kuličku obalenou v kokosu nebo mandlový koláček mazarin. Velmi oblíbená je i semla, kterou si ovšem kromě Švédů nárokují také Němci.
Kardamomovo-šlehačková semla je spojená s Fettisdagen, takzvaným tučným úterkem, který předchází velikonočnímu postu. Mimo tuto dobu se neprodává, ale podle Petra prý není problém ji pro mlsné jazýčky na objednávku vyrobit.
Švédské kouzlo jménem fika
Milovníci sladkého mají na mapě nový cíl – Petrohrad
Cukrárny a kavárny bývaly v dobách carského Ruska vyhledávaným místem schůzek tamní honorace a nabízely nepřeberné množství sladkých potěšení. Za sovětské moci cukrářské umění upadlo, teď je ale znovu na vzestupu a nové cukrárny si v ničem nezadají s vyhlášenými vídeňskými podniky. Tak třeba v nové síti cukráren Bize v Petrohradu stojí jeden kousek v přepočtu kolem sta korun.
I přes velkou spoustu receptů dlí ovšem podle Petera jedinečnost švédského pečiva v něčem jiném. „Podobné dobroty najdete různě po světě, ale zvlášť skořicový šnek je taková typická švédská ‚fika‘. To je hrnek kávy, nějaké sladké pečivo a patnáct minut odpočinku,“ vysvětluje Peter a dodává, že švédské pečivo určené pro fiku je taky typické tím, že má v těstě kardamon, na což jinde zatím nenarazil.
A tak ať už ve Švédsku pracujete kdekoliv, počítejte s tím, že okolo třetí hodiny všichni vaši kolegové půjdou na kávu, na něco dobrého a trochu si popovídat. Utužuje se tím kolektiv a naučíte se užívat si života.
Související
-
Splněný sen švédské cukrářky má na svědomí kola
Ještě před pár lety byla Ulrika Fjellborgová neznámou cukrářkou žijící kousek od polárního kruhu, dnes ji znají po celé Skandinávii.
-
Máslo s lékořicí a mravenci? Nic není nemožné, tvrdí lékořicový kuchař
Douglas Spiik je známý odborník na molekulární gastronomii. Říká se mu lékořicový kuchař. Tvrdí totiž, že lékořici je možné použít úplně ke všemu.
