Karel Hvížďala: Jak se zbavit jedu války
Přesněji otázka zní: Jak zapříčinit zmizení válečného jedu z krevního oběhu světa? Odpověď na tuto otázku, jak napsal časopis Der Spiegel, není jednoduchá, i když minulé týdny ukázaly, jak by to mohlo jít. Tam, kde byla ukrajinská armáda vyzbrojena západními zbraněmi, je ruská armáda vytlačována z Ukrajiny a vládne tam mír.
A dokonce se tam začíná s obnovou infrastruktury a místní obyvatelstvo je šťastné, že bylo osvobozeno, začíná tam zase obyčejný život.
Čtěte také
Putinova mobilizace současnou strategii Západu a Ukrajinců jen stvrzuje. Jenže, jak píší komentátoři ve Velké Británii či Francii, další úspěchy spočívají právě v tom, udržet současný kurs proti očekávanému odporu populistů a extrémistů, kteří využívají strachu z blížící se zimy. Čím větší zima přijde, o to větší bude odpor proti sankcím a volání po tom, aby politici mysleli na blaho svých lidí.
Agentura Reuters, jejíž institut vydává Digital News Report, podíl těch, kteří nechtějí od začátku války na Ukrajině žádné zprávy slyšet či vidět, stoupl v Německu o sedm procent na 36 procent. Jinými slovy třetina německých občanů se dobrovolně odstřihla od skutečnosti a ani neví o tom, že Putin vyhlásil mobilizaci a vyhrožuje atomovými zbraněmi.
Zbavit se závislosti na Rusku a Číně
Čtěte také
A podobná je situace v dalších zemích včetně Česka. Důsledky ale vidíme všichni každý den i tam, kde se neválčí: Cena energií stoupá, inflace se zvyšuje, Evropská unie začíná zažívat recesi a lidé jsou nervózní.
Problém je v tom, říká německý sociolog Andreas Reckwitz, že je zasažen imperativ pokroku. Bez imperativu pokroku, který občanům sliboval v západní Evropě od druhé světové války stále větší blahobyt, se zhroutil. Jenže bez víry, že současnost je a bude vždy lepší než minulost, nemůže moderní společnost existovat.
Naše civilizace žila z víry v pozitivní budoucnost. Proto, vyprchala-li víra, že pokrok představuje jakýsi quasi mechanismus, který zapříčiňuje, že bude vždy lépe a zajistí více svobody, blahobytu a mezinárodní kooperaci, máme problém. Kdo dnes věří ve věčný pokrok, je naivní. Minulost západního světa se proměnila v letní pohádku.
Čtěte také
Podle sociologů proměnu víry v pokrok ve zhoršování všeho způsobily tři komplexní negativní jevy: společenský pád, zřeknutí se sociální kultury a politická regrese. A to postihlo hlavně střední vrstvu, o kterou se opíral úspěch celé civilizace. Bohužel právě tato střední vrstva je nyní silně ohrožena. Již neplatí přesvědčení, že udržet si vysoký standard znamená zvyšovat si kvalifikaci a více pracovat. I když se části této střední vrstvy snížení blahobytu netýká, ale pozitivní vývoj již neočekává, je nerealistický.
Klasický příslib v naší civilizaci, který střední třídě sliboval: budeš-li pilný a budeš-li investovat do svého statusu vyšším vzděláním, pracovním výkonem a vlastnictvím nemovitostí, se v celé Evropě a severní Americe zhroutil. U nás je tato situace o to horší, že jsme nedokázali střední třídu vybudovat, i když právě ona musí být hnacím motorem budoucích pozitivních změn.
Proto hlavní úkol všech vlád v Evropské unii a ve střední Evropě zvlášť zní: Přesvědčivě vysvětlit občanům, že jedno od druhého v současném světě nelze oddělit. Pokud bychom ustoupili od sankcí a pomoci Ukrajině, situace by se stále opakovala, byli bychom vydíratelní. Musíme se, byť bolestivě, zbavit jakékoliv závislosti na Rusku i na Číně, abychom mohli zajistit prosperitu.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
