Karel Hvížďala: Jak změní válka na Ukrajině Evropu

11. únor 2023

Francouzský politolog Jacques Rupnik vydal nedávno knihu s názvem Střední Evropa, pták s očima vzadu. Připomněl nám chybu, kterou jsme mohli pozorovat u nás i při nedávných prezidentských volbách.

V mnoha mediálních duelech se moderátoři často zabývali komunistickou minulostí obou hlavních kandidátů, místo aby kladli důraz na chování po roce 1989. Jejich činy v této periodě byly pro naši budoucnost důležitější.

Čtěte také

A stejnou chybu jsme udělali i po druhé světové válce: bedlivě jsme zkoumali chování lidí za války a jejich míru možné kolaborace, zatímco hlavní ohrožení přicházelo z Východu.

Píši o tom proto, že i v těchto dnech se málo díváme dopředu, a přitom je zjevné, že po válce na Ukrajině, i když zatím její konec je v nedohlednu, se změní geopolitická situace nejen v Evropě, ale možná i ve světě. Obrysy některých změn je možné tušit již dnes a podle toho by se měli naši politici chovat a připravit na to i veřejnost.

Kam chceme patřit

Po Vídeňském mírovém kongresu po napoleonských válkách se termínem střední Evropa označovaly země Beneluxu a Německo. Do 24. února 2022 se většina Evropanů přikláněla dle Milana Kundery a jeho textu o střední Evropě jako uneseném Západu k tomu, že střední Evropa končí na hranicích Polska, Československa a Maďarska. Jiní historici k tomu ještě připojují i tzv. alpské země.

Čtěte také

Odpor Ukrajinců ale ukázal, že i Ukrajina chce patřit do Evropy, posouvá se na Západ, ale naopak nejprve Maďarsko s Viktorem Orbánem se začalo více orientovat na Rusko, je autoritativní a vydírá EU vyhrožováním, že opustí NATO.

Polsko se zase stává v naší oblasti nejdůležitějším členem NATO a buduje silnou armádu, ale čím dál tím víc se odklání od pravidel, která platí v Evropské unii, což se týká hlavně nezávislosti justice a médií, a tím se rovněž posouvá směrem na Východ.

Čtěte také

Situace na Slovensku je v tuto chvíli nejistá, proběhnou tam předčasné volby a k moci by se mohl vrátit Robert Fico, který se svými názory podobá Orbánovi, a to za situace, kdy podle průzkumů tam okolo 60 procent dotázaných se přiklání k Putinovu Rusku, a tvrdí, že za socialismu bylo líp. Proto v nejbližších letech naše chování na politické scéně bude velice důležité a bude signalizovat, kam chceme patřit.

Parlamentarismus a federalismus

A samozřejmě velmi důležitý bude i vývoj v Ruské federaci. Podle exilových Rusů Michaila Chodorovského a Gari Kasparova budou mít jen dvě možnosti: buď se Rusko stane vazalem Číny, nebo se pokusí začlenit do západního systému.

Čtěte také

Kvůli tomu hodlají ustavit parlamentarismus a federalismus, v němž by posléze měly hrát hlavní roli regionální elity.

To by mělo za následek, že některé regiony by byly demokratické, jiné patriarchální či náboženské. Celý projekt se ale nezabývá osudem jaderných zbraní.

Karel Hvížďala

Otázka také je, jestli něco takového je vůbec uskutečnitelné a jestli naopak po pádu Putina nezvítězí ještě krutější imperiální síly a válka nebude eskalovat. Se všemi těmito variantami bychom měli počítat.

Autor je publicista       

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.