Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě. Monumentální stavba vzbuzující pýchu

„Spytihněv II. dal Václavovu rotundu zbořit, protože už nestačila potřebám obyvatel Hradu, a roku 1060 založil prostornější baziliku sv. Víta, Václava a Vojtěcha,“ vysvětluje Veronika Seidlová, vedoucí průvodců Správy Pražského hradu. Na místě baziliky pak Karel IV. se svým otcem Janem Lucemburským roku 1344 (v dobách přestavby celého Hradu) založili velkolepý chrám jako korunovační kostel, pohřebiště králů a jako klenotnici nejvzácnějších pokladů.

Katedrála se skládá ze dvou částí. Východní část, která obsahuje chór s kaplemi a velkou zvonovou věží, byla postavena v gotickém období 14. až 15. století, západní část s příčnou lodí, trojlodím a průčelím s věžemi byla přistavěna teprve ve druhé polovině 19. století a na počátku století 20.

Prvním stavitelem katedrály byl Matyáš z Arrasu, po něm přišel třiadvacetiletý Petr Parléř, který řídil stavbu i výzdobu do své smrti v roce 1399. Roku 1859 byla založena Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta. V 60. letech 19. století vedl obnovovací práce architekt Josef Kranner a roku 1873 byl položen základ k novostavbě podle projektu architekta Josefa Mockera, po němž pokračoval architekt Kamil Hilbert, který byl u dokončení katedrály v roce 1929.

Svatý Vít, Václav a Vojtěch

23. dubna 1997 byl kardinálem Miroslavem Vlkem vydán dekret, na jehož základě byl objektu udělen jeho původní název katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Je zasvěcena třem svatým: kníže Václav (později prohlášený za svatého) založil na Hradě kolem roku 925 třetí kostel, rotundu sv. Víta. Získal totiž darem od saského císaře Jindřicha Ptáčníka vzácnou relikvii – kost z paže svatého Víta, kterou v budované rotundě uložil.

Po zavraždění svatého Václava se rotunda stala i místem jeho hrobu a on sám pak patronem a světcem Čechů. Jeho svatostánek je zde dodnes. Třetí světec, kterému je dnešní katedrála zasvěcena, je svatý Vojtěch, druhý český biskup, zabitý na misijní cestě k polabským Prusům. Jeho ostatky byly přivezeny roku 1039 zpět a pohřbeny v přístavbě k rotundě.

Rozměry a věž s největším zvonem u nás

Chrám měří na délku 124 metry, maximální šířka v příčné lodi činí 60 metrů, šířka chrámu v západním průčelí je 37,5 metru, výška klenby 33 metry. Výška hlavní věže je 96,5 metru, výška průčelních západních věží je 82 metry, průměr růžice v západním průčelí je 10,4 metru.

Barevná vitrážová okna chrámu z období 1925 až 1939 vznikla podle návrhů Maxe Švabinského (největší okno chrámu na téma Poslední soud), Karla Svolinského, Františka Kysely, Alfonse Muchy a Cyrila Boudy.

V rámci prohlídky můžete navštívit také Velkou jižní věž katedrály, která nabízí jedinečný výhled na Prahu. Během výstupu po 287 schodech se vám naskytne pohled na zvony Svatovítské katedrály. Největší zvon v České republice umístěný ve věži katedrály, vážící odhadem asi 15 tun, se jmenuje Zikmund a pochází z roku 1549.

Interiér katedrály

V interiéru katedrály si všimněte například nepřetržité síťové klenby Petra Parléře, použité zde poprvé na evropském kontinentu. A také arkádového sloupového ochozu, zvaného triforium, který se proslavil vzácnou portrétní galerií bust. Před hlavním oltářem je od roku 1589 bílé mramorové královské mauzoleum a pod ním hrobka českých králů.

Nejvzácnějším prostorem chrámu je čtvercová Svatováclavská kaple, v jejímž středu je hrob svatého Václava. Dveře v koutě kaple vedou ke schodišti do Korunní komory, kam se ukládají korunovační klenoty (Svatováclavská koruna z roku 1346, královské žezlo z první poloviny 16. století a říšské jablko z poloviny 16. století, dále pouzdro na korunu, korunovační kříž, meč a textilie). V chrámu je uložen také Svatovítský chrámový poklad.

Čeští panovníci pohřbení v katedrále

V kapli sv. Václava (resp. jejím podzemí): Václav I. (kníže český).

V podzemní kryptě: Rudolf I. Habsburský zv. Kaše (král český), Karel IV. (král český, císař římský), Václav IV. (král český, císař římský), Rudolf II. Habsburský (král český, císař římský), Ladislav Pohrobek (král český a uherský), Jíří z Poděbrad (král český).

V chóru katedrály: Břetislav I., Spytihněv II., Břetislav II., Bořivoj II. (česká knížata), Přemysl Otakar I. a II. (králové čeští).

V mauzoleu v hlavní lodi katedrály: Ferdinand I. Habsburský (král český, císař římský), Maxmilián II. Habsburský (král český a uherský, císař římský).

V katedrále se nacházejí ostatky mnoha dalších významných osobností.