Kauza Bečva: Ani po dvou letech od havárie se nenašla vůle zpřísnit legislativu nebo zavést monitoring vody, poukazuje vsetínský zastupitel

Okresní soud ve Vsetíně začal tento týden projednávat případ havárie na řece Bečvě z 20. září 2020. Mohou být obžalovaná firma Eenergoaqua a její ředitel skutečnými viníky? Má soud k dispozici důkazy umožňující spravedlivý rozsudek? Co je cílem petice Spravedlnost pro Bečvu? Vladimír Kroc se ptal Michala Berga, vsetínského zastupitele a spolupředsedy Strany zelených.

Vy jste projednávání v pondělí sledoval na místě. Soud původně žalobu státnímu zástupci Jiřímu Sachrovi vrátil k přepracování, protože vykazovala podle něj vážné nedostatky ve vyšetřování, které by se mohly projevit při dokazování. Jak si vysvětlujete, že nakonec okresní soud musel přistoupit k projednávání?

Jedná se o výsledek odvolání. Krajský nadřízený orgán zrušení vrátil, a soudkyně tedy musela začít projednávat. Věřím, že v tuto chvíli se dočkáme podrobného prověření na úrovni soudu, a možná z toho vyplynou i nějaké další informace, ke kterým jsme doposud neměli přístup.

Čtěte také

Toxikolog Blahoslav Maršálek prohlásil, že uplynulý čas od otravy Bečvy byl obdobím velké frustrace a že doufá, že soud vrátí kauzu k došetření policii, která začne zkoumat i další možné varianty otravy. Proč si myslíte, že se po odvolání žalobce olomoucký krajský soud rozhodl nechat případ v této podobě projednat?

Jeho důvody nedokážu předjímat, nicméně je zjevné, že pokud by mělo dojít k tomu, že budeme případ vyšetřovat znovu, je potřeba, aby na něj v uvozovkách nastoupili kvalitnější vyšetřovatelé než jenom vsetínská policie. Myslím si, že je to případ, který by měl postoupit nahoru, možná i do úrovně organizovaného zločinu. Nemyslím si, že bychom při vrácení případu na vsetínskou policii dostali lepší výsledky.

V kauze je obžalována společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její ředitel Oldřich Havelka. Ten obžalobu v plném rozsahu odmítá. Prohlásil, že je to mimo jeho chápání. O co se opírá obhajoba?

Obhajoba se opírá o to, že případná pochybení, ke kterým mělo v provozu dojít za delší časové období, nemají přímou souvislost s havárií v září 2020. Z konkrétních nedostatků bylo několikrát prokázáno porušení limitů na vypouštění a například už v roce 2018 podle obhajoby kyanidy do řeky unikly, podle jejich slov ale k otravě a poškození životního prostředí nedošlo. Příčiny tedy podle nich nejsou v přímé souvislosti.

Proč začaly umírat ryby až tři kilometry od výpusti obžalované firmy, dodnes nikdo nevysvětlil.

Druhá část obhajoby je v tom, že pokud by chemikálie měly vytéct z výpusti oné firmy, tak nedává smysl vzdálenost, od které začaly umírat ryby. Podle několika posudků by k plnému promísení chemikálií a řeky mělo dojít zhruba po 1,3 kilometru. Nicméně ryby začaly umírat až po více než třech kilometrech od výpusti. Nikdo to zatím nedokázal vysvětlit. Obě strany tedy navrhují předvolání dalších svědků.

Čtěte také

Obviněná firma podle obžaloby dlouhodobě zpracovávala nebezpečné chemikálie a odpady bez potřebných povolení. To je samo o sobě alarmující...

To máte pravdu. Dnes u soudu došlo k pozoruhodné argumentační přestřelce formou listinných důkazů mezi krajským úřadem a ministerstvem životního prostředí, kdy ministerstvo životního prostředí tvrdí, že krajský úřad dlouhodobě nekontroloval nakládání s nebezpečnými látkami v oné firmě. Firma se hájí tím, že měla povolení taková, jaká jí krajský úřad předložil, a podle toho se chovala.

Michal Berg (Strana zelených)

Mně z toho vyplývá, že nějaký šlendrián bude buď na krajském úřadě Zlínského kraje nebo na ministerstvu životního prostředí. Krajský úřad by měl tedy minimálně zkontrolovat, jestli jeho odbor životního prostředí opravdu nebyl příliš benevolentní. Protože pokud ano, mohli bychom se dočkat nepříjemné situace i někde jinde.

Proč u nás stále neexistuje nepřetržité měření kvality vody, jak vy navrhujete? Podle vás by tak nebylo možné, aby jakákoli firma dlouhodobě překračovala limity...

Dlouhodobý monitoring kvality vody v řekách je v některých zemích Evropy běžný. Je to jeden z nejúčinnějších preventivních nástrojů, jak podobným situacím předcházet. My se tady sice bavíme o tom, abychom vyšetřili, kdo způsobil otravu Bečvy, ale mnohem důležitější vlastně je, aby k takovým otravám vůbec nedocházelo. A právě nepřetržitý monitoring kvality vody k tomu může pomoct, protože je jasné, že pokud firma ví, že několik kilometrů po proudu je stanice, která nepřetržitě měří kvalitu vody, tak se musí mnohem více snažit dodržovat stanovené předpisy.

Čtěte také

U nás je bohužel tato věc zatím jen ve velmi raném stadiu několika pilotních pokusů. Zájem například ministerstva životního prostředí či Povodí jsem ale zatím nezaznamenal. Samozřejmě s tím není spojena jen legislativa, ale i finanční náklady.

Napsal jste, že by nebylo od věci, kdyby se o kauzu Bečva v rámci své neformální působnosti začal zajímat i nový prezident Petr Pavel. Proč? Co by mohla hlava státu ovlivnit?

Jednak je to podle mě velká symbolika, protože poslední dva prezidenti stavěli ochranu životního prostředí na nejposlednější kolej. Nový prezident by tedy mohl říct, že i ochrana životního prostředí je důležitá hodnota, kterou bychom měli uznávat.

Kvalitu vzduchu měří desítky stanic. U vody se nic takového neděje.

A druhá věc, jak jsem už řekl, je to nejenom věc ochrany životního prostředí, ale je to i věc spravedlnosti, toho, abychom se spravedlnosti dočkali. Pokud by tedy pan prezident řekl, že je pro něj důležité, abychom došli ke spravedlnosti, tak by samozřejmě pozornost, která se na kauzu obrátí, mohla vést k tomu, že se třeba opravdu nakonec příslušné orgány rozhodnou, že má smysl kauzu prověřit znovu.

Jak by se podle vás dalo účinně předcházet podobným katastrofám?

Jednak je to tedy záležitost již zmíněného trvalého měření. Třeba kvalitu vzduchu u nás měří desítky stanic Českého hydrometeorologického ústavu po celém území republiky. Když dojde k havárii, dozvíme se to hned. U vody se ale tak neděje.

Druhá věc je samozřejmě stanovení přesnější legislativy včetně náhrady environmentální újmy v penězích. To znamená, že pokud firma bude vědět, že jí hrozí pokuta ve výši desítek milionů korun, její ochota řešit situaci bude samozřejmě mnohem větší. Třetí věc je větší registrace a větší pořádek v tom, kdo s jakými chemikáliemi nakládá. Pokud totiž o tom budeme vědět více, budeme moci lépe vysvětlit i to, kdo je za každou věc odpovědný.

Do jaké míry v souvislosti s otravou na řece Bečvě chybí plnohodnotný ministr nebo ministryně životního prostředí? A v jakém stavu je Bečva dnes? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Vladimír Kroc , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.