Kdo je u vás v práci největší keliška? Drby jsou nástroj srovnání, moci, kariérního růstu i zábavy

19. duben 2022

„Líbí se nám nakukovat sousedovi přes plot, zjišťovat, jak žije,“ říká v Balancu psycholožka a psychoterapeutka Michaela Vlasáková Charyparová. Drby jsou informace, které se často šíří proti vůli toho, kterého se týkají. Pomocí nich se srovnáváme s ostatními, pomlouváme společné nepřátele, používáme je v práci k růstu, ale také se snažíme zaujmout nebo jsme zkrátka jen zvědaví. Čím vším může být drbání a kde je hranice, kdy škodí nám i okolí?

„Když zjistíme, že námi obdivovaný má nějakou chybku, tak se může snížit naše frustrace. Možná to znáte, udělá vám radost, jaké chyby a hlouposti někdy dělají vaši kolegové, přátelé nebo nadřízení. Je to úlevné, i bohatí, schopní a vlivní lidé mají své chyby. Ale zůstat jen u toho je málo. Někdy nám může pomlouvání druhých sloužit jako úkryt před vlastními chybami. Jindy chceme zapadnout do zábavné konverzace u piva, tak hodíme do placu pikantnost o společném známém. Možná si ale neuvědomujeme, jakou mají informace sílu a čeho se můžeme dopustit.

„Cílem pomluvy je někomu uškodit, je to zlý záměr.” Pomluvy jsou horší než drby. Můžeme poškodit nebo i zničit cizí pověst. Nejčastěji někoho, kdo s námi v tu chvíli není, a nemůže se tudíž bránit. Děláme to nevědomě i naschvál. Ale mnoho lidí se v práci, kde se šíří drby a pomluvy a všichni musí být neustále ostražití, necítí dobře. K drbům bychom mohli přistupovat jako k osobním fake news. Je možné si je ověřit, nebrat každou zajímavou informaci jako pravdivou. I když by se nám to líbilo. Když totiž odejdeme za dveře, drby a pomluvy mohou kolovat i o nás.

Poslechněte si celý rozhovor o drbání a pomluvách. O tom, kdy škodí a kdy jsou úlevou i zábavou.

autor: Petr Bouška
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.