Kdo jsou nejzarytější ruští zastánci agrese na Ukrajině?

Ruské invazi na Ukrajinu předcházely dlouhé rozhovory Vladimira Putina s úzkým kruhem nejbližších spolupracovníků, kteří ho přemlouvali, aby válku zahájil. Na rozdíl od hlavních tváří agrese, tedy ministra obrany Sergeje Šojgua a šéfa Vagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, však tito lidé raději zůstávají v pozadí, píše ukrajinský server Nový hlas Ukrajiny.

Jde o tajemníka Ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, ředitele zpravodajské Federální bezpečnostní služby Alexandra Bortnikova a Putinova přítele, podnikatele Jurije Kovalčuka. Podle Konstantina Skorkina, experta na Rusko z Carnegieho nadace, mají největší moc Patrušev a Bortnikov, kteří vyrostli za studené války. Jsou přesvědčeni, že konfrontace se Západem představuje rozumný a správný světový řád.

Čtěte také

Mají za to, že je třeba rozdělit sféry vlivu i za cenu střetu se Severoatlantickou aliancí. Ukrajina má být v ruské sféře s výjimkou západních částí, které jsou oba jestřábi ochotní „darovat“ Evropské unii, vysvětluje expert Skorkin. A protože Ukrajina s pomocí NATO neustále posilovala obranu země, byl podle nich nutný preventivní úder.

Ruský opoziční novinář Andrej Percev si je jistý, že nejhorším „jestřábem“ je Bortnikov. Právě jeho Federální bezpečnostní služba předala Putinovi informace, že Ukrajinci budou ruskou armádu nadšeně vítat. Opravdu věřil v rychlé ruské vítězství. Patrušev naopak tvrdil, že je lepší nejprve zkusit vyjednávat, říká novinář.

Ruská elita žije ve fiktivním světě 70. let

Podle někdejšího autora Putinových projevů Abase Galjamova, který dnes žije v Izraeli, je inklinace Patruševa a Bortnikova k válce pochopitelná, protože jsou to bezpečnostní představitelé. Nejzajímavější z celé trojice mu připadá Kovalčuk, který četl ruského fašistického filozofa Ivana Iljina a je plný jeho myšlenek.

Čtěte také

„Pokud vím, Kovalčuk je naprosto cynický člověk a myslí jen na peníze,“ upozorňuje Galjamov a vysvětluje: „Viděl na Ukrajině potenciálně nekonečné množství válečné kořisti. V Rusku si všechno mezi sebou dávno rozdělili členové Putinova vnitřního kruhu a nic velkého se už najít nedá. Ale Ukrajina je jako Klondike,“ říká Galjamov.

Šéfredaktor ruského opozičního deníku Mediazona Sergej Smirnov upozorňuje, že celá ruská elita žije ve fiktivním světě sedmdesátých let. Proto si jsou Putin i jeho spolupracovníci jistí, že mezi Ruskem a Spojenými státy probíhá konfrontace a Ukrajina je její součástí.

Rozhodující slovo mají „jestřábové“ Patrušev a Šojgu nebo „ultrajestřábové“ Prigožin a čečenský prezident Ramzan Kadyrov.

Smirnov zdůrazňuje, že ruský diktátor zatím nepropustil nikoho z těch, kdo mu před válkou dodali o Ukrajině mylné informace. S tím souhlasí i opoziční novinář Percev a dodává: „Z Putinových projevů vyplývá, že prezident nepovažuje válku za chybu. Připisuje potíže a neúspěch svého plánu tomu, že se do války zapojil Západ, a proto tvrdí, že Moskva neválčí s Ukrajinou, ale s NATO.“

Skupina pragmatiků

Expert na Rusko Skorkin si je jistý, že v současnosti v Rusku neexistuje žádná „mírová skupina“. Všichni vysocí činitelé a ředitelé státních podniků, kteří s válkou nesouhlasí, potichu odjeli anebo mlčí. Ostatní se Putina bojí a jsou příliš vázáni kolektivní odpovědností, než aby mu oponovali, soudí odborník.

Vládce Kremlu začíná mnoha lidem lézt na nervy – některým svou průměrností a opatrností, jiným zase kvůli nesprávnému úsudku.

Podle Skorkina existuje pouze „skupina pragmatiků“, která vidí, jak je válka neúspěšná. Chtěli by ji přerušit, aby Rusko na okupovaných územích posílilo pozice a připravilo se na další kolo bojů. K této skupině patří vládní ekonomové, velcí podnikatelé a státní kapitalisté jako prezident největší ropné společnosti Rosněft Igor Sečin nebo šéf obranného konglomerátu Rostech Sergej Čemezov. Oba vidí vojenské schopnosti Ruska realisticky.

Čtěte také

Rozhodující slovo však mají „jestřábové“ Patrušev a Šojgu nebo „ultrajestřábové“ Prigožin a čečenský prezident Ramzan Kadyrov. Ty zajímá nejen válka, ale i jakási „vnitrostátní revoluce“. Prigožin například naznačuje, že je třeba vyvlastnit majetek těch ruských oligarchů, kteří nepomáhají na frontě.

Podle Skorkina z Carnegieho střediska je však jisté, že vzhledem k ruským neúspěchům ve válce vnímá Putinovo okolí jeho způsob vlády stále intenzivněji jako slabost. Diktátor tak zanedlouho nebude schopen zabránit rozštěpení elity.

Vládce Kremlu začíná mnoha lidem lézt na nervy – některým svou průměrností a opatrností, jiným zase kvůli nesprávnému úsudku a neochotě hledat kompromisy. „Hlavním bodem v politice letošního roku bude boj mezi pragmatiky a jestřáby. Rusko má tak dnes vlastní politickou frontu,“ cituje Skorkina Nový hlas Ukrajiny.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravila Gita Zbavitelová.

autoři: Gita Zbavitelová , tpa
Spustit audio

Související