Když chceš změnit svět, začni osobou, kterou vidíš ráno v zrcadle, říká fotbalový brankář Patrik Le Giang

Jméno Patrika Le Gianga, brankáře se slovensko-vietnamskými kořeny, v listopadu zarezonovalo fotbalovým světem.

To, když se stal letošním držitelem prestižního ocenění Merit Awards, kterou každoročně uděluje Mezinárodní federace profesionálních fotbalistů. Hráč z Ďolíčku si ji vysloužil v kategorii Player Impact.

Čtěte také

Veronika Lefrancois: Italové věří, že euforie po fotbalovém Euru vytáhne mladé od počítačů ke sportu

„Je to ocenění pro hráče, kteří se angažují v charitativních projektech. Já jsem byl zařazený do skupiny Player Impact. To znamená, jaký mám dosah na svoji komunitu, jaký vliv mám na okolní svět nebo celou platformu, která mě sleduje,“ vysvětluje Le Giang.

Svou popularitu a vliv se snaží uplatňovat na sociálních sítích, na hřišti, ale především ve svém osobním životě.

„Základem je být pozitivní – mít pozitivní vliv na své okolí a představovat pozitivní změnu na tomto světě. ‚Když chceš změnit svět, začni osobou, kterou vidíš každé ráno v zrcadle, tedy sám sebou,‘ to je heslo, kterým se řídím,“ popisuje brankářská jednička Klokanů.

Pomoc dětem

I proto Le Giang založil vlastní nadaci Step by Step. Jejím prostřednictvím se snaží pomoci dětem, které se ve svém životě musí vypořádat s většími překážkami než jejich vrstevníci.

„Naším cílem je vzdělávat, inspirovat a pomáhat těm, kteří nemají takové možnosti jako my. A to i finančně – ať už jde o aukce mých dresů, rukavic nebo dresů jiných spoluhráčů. Nejdůležitějším cílem je vychovávat novou generaci, protože ta představuje naši budoucnost,“ říká profesionální fotbalista.

Čtěte také

Rozčiluje mě, když někdo říká, že fotbal není ženský sport, říká Blanka Pěničková

„A taky vychovávat z nich nové lídry, kteří budou chtít zanechat tento svět lepším místem.“ Myšlenka na založení nadace vznikla přibližně před pěti lety.

„Měl jsem premiéru v české lize proti Slavii. To jsem ještě chytal za Karvinou. A poté, co mě zvolili mužem zápasu, jsem večer měl v těle takový adrenalin, že jsem nedokázal usnout. A tak jsem se díval do zdi a uvědomil si svoje první krůčky i to, jak byly klikaté. Vzpomněl jsem si na své cíle, které jsem si od šestnácti let psal na papír. Jedním z nich bylo darovat sadu značkových dresů základní škole, kde jsem vyrůstal,“ vzpomíná Le Giang.

Chtěl jsem ukázat dětem, že mají svým snům věřit.
Petrik Le Giang

Proto kontaktoval ředitelku školy a společně připravili první fotbalový turnaj pro místní děti.

„Byl to turnaj podobný tomu, jaký jsem tam před deseti lety zažil já. A pro mě to bylo tenkrát jako mistrovství světa. Proto jsem chtěl ukázat těm dětem na vlastním příkladu, že mají svým snům věřit – že i z našeho malého městečka se člověk může někam dostat a splnit si svůj dětský sen,“ míní gólman.

Nejlepší fanoušci

Ve svém současném angažmá si ze všeho nejvíce cení fanoušků pražského celku, o kterých se bez nadsázky říká, že patří mezi nejlepší na světě.

„Jsou neuvěřitelní. Mám s nimi velmi dobrý vztah a vážím si jejich podpory. Nikdy mi nedali pocítit, že jsem Slovák nebo že mám asijské kořeny. Dneska je to normální – jsme už multikulturní společností. Ale ještě před 20 lety to úplně normální nebylo. Zažil jsem si i rasistické narážky a posměch za to, že mám šikmé oči,“ přiznává Le Giang.

Dnes je rád, že mu fanoušci vyjadřují podporu. „Vydražili jsme za necelý týden moje rukavice za tisíc euro. A naši fanoušci nám tehdy do kabiny poslali proti Baníku hezkou motivaci – za každý vstřelený gól nám přispějí 15 tisíc korun. A za moje čisté konto dalších 15 tisíc,“ popisuje.

A pokračuje: „Prohráli jsme 0:2. To byl zápas, který jsem chtěl asi nejvíc vyhrát. Ale tak to mělo být. Nejkrásnější ale bylo, když mi po zápase přišla SMS od fanoušků, že jsou hrdí na to, že chytám za Bohemku, a že posílají – přestože jsme prohráli – dalších 30 tisíc na účet nadace. To bylo něco neskutečného.“

Fotbalový brankář Patrik Le Giang|foto:Michael Schuster

Poslechněte si celý rozhovor Davida Šťáhlavského s Patrikem Le Giangem. Dozvíte se, kdo byl jeho brankářském vzorem, co si od mala přál ke každým narozeninám, nebo proč by se rád podíval do německé nejvyšší ligy.