Když ho bezpečně nepoznáte, medvědí česnek nesbírejte. Při záměně hrozí otrava
Medvědí česnek je příbuzný česneku kuchyňskému. Vyskytuje se na vlhčích a stinných místech, nejčastěji v lužních nebo listnatých lesích. Lékaři na základě dosavadních zkušeností varují před záměnou s jinou rostlinou, hlavně s konvalinkou vonnou nebo ocúnem. V určitých případech hrozí vážné ohrožení zdraví, nebo dokonce smrt.
Obě rostliny, konvalinka vonná i ocún (lidově zvaný naháček nebo podzimní krokus), jsou jedovaté a pozření i poměrně malého množství může vyvolat vážné zdravotní problémy. Popsány jsou i smrtelné otravy způsobené záměnou jedovatých rostlin s medvědím česnekem. Proto odborníci v Německu, Francii, Dánsku, Estonsku a dalších evropských zemích před sezónou sběru medvědího česneku varují, aby lidé sbírali jen takové rostliny, které naprosto bezpečně poznají.
Čtěte také
Laická rada pro začínající sběrače česneku říká, že by měli okraj listu rostliny před utržením promnout v ruce. Pokud neucítí typické česnekové aroma, nejde o medvědí česnek a neměli by ho sbírat. Oborníci ovšem varují, že i tato rada má své úskalí. Pokud totiž v prstech během sběru promnete několikrát medvědí česnek, tak díky vůni uplívající na prstech můžete omylem považovat za medvědí česnek právě konvalinku nebo ocún. Pokud tedy nepoznáte medvědí česnek bezpečně, raději ho vůbec nesbírejte. Bezpečnější je zasadit si ho na stinné místo zahrádky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.