Když hrajeme s kluky fotbal, mám džíny nebo tepláky, usmívá se sestra Angelika

4. listopad 2022

Je řádovou sestrou a věnuje se problematické mládeži. „Mají jinou startovní čáru. Mnozí jsou ze sociálně slabých rodin nebo naopak dostávali jen hmotné věci,“ vysvětluje v Blízkých setkáních řeholnice, vyznamenaná Medailí za zásluhy v oblasti výchovy. Podle koho si vybrala řeholní jméno? Jsou podle ní důležité vzory? Chybí dnešním dětem? Jak vybrala chlapce, který s ní šel na Hrad? Co pro ni znamená řeholní hábit? Jak prožívá Dušičky? Byl pro ni otec vzorem?

Když šla na Pražský hrad pro ocenění, rozhodla se vzít s sebou jednoho ze svých svěřenců. „Ocitl se v prostředí, kde nikdy nebyl. Asi nejdůležitější pro něj v tu chvíli bylo, že tam byly významné osobnosti, velcí lidé, a nikdo z nich ho nebral jako outsidera. Za to jsem byla z celé té ceny nejraději,“ vypráví sestra Angelika.

Řádová sestra a ošetřovatelka Angelika Ivana Pintířová

Šla si pro cenu v řeholním hábitu? „Oblékám se podle toho, co dělám. A na přebírání ceny jsem měla jiné šaty, které jsou na největší svátky,“ vysvětluje. „Když ale s kluky jdeme na dříví nebo hrajeme fotbal, tak jsem v džínách nebo teplákách. Oni mě přesto jako sestru cítí, i když jsem v civilu.“

Pro svoje svěřence má sestra Angelika velké pochopení. „Každý z nás má jinou startovní čáru. Problém společnosti je v tom, že se srovnáváme s tím, kam jsme doběhli, a ne s tím, odkud jsme vyběhli. Nejdůležitější je podle mě vztah k nim,“ uzavírá boromejka.

Spustit audio

Související