Když má žák test víceméně správně, dostane asi dvojku

Slovo víceméně řadíme k částicím, konkrétně k částicím modálním. To znamená, že jeho funkcí v textu je vyjadřovat postoj mluvčího k tomu, o čem mluví. Jako jeho synonymum se uvádí slovo celkem. Když tedy mluvčí použije slovo víceméně, chce tím do určité míry podpořit platnost toho, co řekne ihned poté. Signalizuje svůj zdrženlivý souhlas nebo podporu. Pro příklad uvedu větu z Českého národního korpusu: je-li počet potomků mezi jedním a třemi, je společenství víceméně stabilní. V této větě mluvčí užitím slova víceméně naznačuje, že společenství je celkem stabilní, není to sice ideální stav, ale stále lze tento stav za stabilní považovat. V této větě stojí slovo víceméně před přídavným jménem stabilní, které označuje vlastnost. Částice víceméně zde slouží k tomu, aby zmírnila kvalitu této vlastnosti.

Celkem správně nebo vlastně špatně?

Slova správně a špatně nesou opačný význam a zdálo by se, že něco nemůže být víceméně správně. Záleží na širším kontextu, ve kterém toto spojení slov použijeme. Pokud očekáváme stoprocentní výsledek, pak říct o něčem, že je to víceméně správně skutečně znamená, že to tak není. Myslím si, že v tomto případě chce mluvčí oslabit neúspěch, nechce nikoho ranit.

Existuje ale i mnoho situací, kdy popisujeme něčí výkon pomocí škály jako například ve škole při známkování od jedničky do pětky. Když je něco víceméně správně, žák za to dostane ve škole nejspíš dvojku. Není to úplně stoprocentní, ale zase to není žádná tragédie a celkem to funguje.

Kdy se slovu víceméně vyhnout?

V Českém národním korpusu vidíme, že tato částice se používá výrazně častěji v mluvených projevech než v psaných. Někteří mluvčí ji využívají jako takzvané parazitní slovo, slovní vatu, aniž by si uvědomovali, co říkají. Zmírňují pomocí tohoto slova svá vyjádření, někdy natahují své věty, aby měli čas rozmyslet si, co řeknou dále. Podobně smutný osud mají v mluveném projevu i výrazy jako, jakože a jakoby.