Když se narodíme, máme v sobě potenciál něčeho, co si nese celé lidstvo od počátku, věří skladatel Kryštof Mařatka
Vystudoval pražskou konzervatoř, ale začátkem 90. let odjel do Francie, kde dosud žije. Kryštof Mařatka se považuje za českého skladatele, zajímá se o českou lidovou hudbu, historii i jazyk: „Mnoho let se zajímám o etnickou lidovou hudbu i o původ hudby. Jak hudba vznikala? A nejen hudba, i umění. Proč člověk potřebuje umění? K čemu nám je, jak vzniká? Přicházíme na to, že u prvních stop po lidském bytí hned nacházíme stopy po umění. Je to něco, co člověka vždy provázelo.“
V jeho hudbě se objevují lidové hudební instrumenty, včetně těch prehistorických, kterým on sám říká transnástroje. A vysvětluje, co to znamená:
Čtěte také
„To, co nám zní nelibě, může v jiné kultuře vyjadřovat něco velice spirituálního, určitou energii, která vyjadřuje něco transcendentálního. Proto mým nástrojům říkám trans, že vyjadřují cestu a přeměnu, že ty nástroje fungují už 40 tisíc let na stejných principech. To mě na tom zajímá: základ je stejný, ale vyjádření je trošku jiné.“
I když jsou dnes k dispozici nálezy starých hudebních nástrojů, nedá se přesně říct, jak tehdejší hudba zněla, připouští skladatel:
„Mojí vášní je toto stopovat. Sbírám už několik let jak lidové nástroje české, tak i etnické nástroje celosvětově. Hlavně ty pravěké. Tedy věrné repliky nebo ty na principu pravěkých nástrojů.“
Flétna ze supí kosti je vůbec jeden z prvních nástrojů lidstva, ale nemá hubičku, proto se na ni musí hrát zvláštním způsobem. Kryštof Mařatka měl repliku této flétny doma několik let, než přišel na to, jak na ní vyloudit zvuk. „Když ta flétna promluvila, bylo to pro mě ohromné zadostiučinění a velká inspirace.“
Čtěte také
Hudební archeologii vnímá jako hledání krásna. „Pojem krásna, co hudba může vyjadřovat a co vyjadřuje, má široký záběr. To, co západní civilizace považuje za krásnou hudbu, by vůbec nemuselo být považováno za krásné v jiné civilizaci a za jiných okolností,“ říká s tím, že při poslechu etnické hudby z odlehlých částech planety vidí, že krásno má úplně jinou tvář.
Tuto archeologickou práci vnímá Mařatka jako přemýšlení o nás samých. „Když se narodíme, máme v sobě potenciál něčeho, co si nese celé lidstvo od počátku. Kořeny hudby a její kontext sociální, politický a historický, je bohatství. To je to, co mě zajímá,“ přiznává.
Poslechněte si celé Hovory, ptá se Petr Vizina.
Související
-
Katarzia: Vízia v hudbe. Každý je zodpovený za to, čo vyrobí, rovnako ako za to, akých má fanúšikov
Nechcem viac, ako mám. To čo mám, mi stačí. Rovnako sa mi už nechce hrať na peknú ženu, ktorá si vydobíja pozornosť poslucháčov charizmou a výstredným kostýmčekom.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
