Když vyšla Pipi Dlouhá punčocha, děti šílely nadšením, dospělí ale pohoršením. Astrid Lindgrenová byla víc než spisovatelka

Villa Villekula v plné kráse. Příběhy Pipy Dlouhé punčochy patří mezi nejoblíbenější knihy Astrid Lindgrenové|foto:Jakub Lucký, Český rozhlas

Nebyla to jediná z jejích mimoliterárních aktivit. Angažovala se například proti vstupu Švédska do Evropské unie, později pro změnu požadovala od švédské vlády slušné zacházení s uprchlíky.

Asi nejznámější je její spor ve věci nadprůměrného daňového zatížení Švédů. Politicky byla Lindgrenová až do 70. let sociální demokratkou. Od této strany se však odklonila poté, co jí stát v roce 1976 vyměřil daně ve výši kolem 102 procent jejích příjmů.

Lindgrenová se rozhořčila a do jednoho ze stockholmských večerníků napsala satirickou pohádkou o princezně ze země Penězománie, ve které parodovala švédský daňový systém. Práce měla ohlas, v dalších volbách se daňová a finanční politika stala hlavním tématem a sociální demokraté museli po 44 letech vyklidit pole konzervativcům.

Tím podstatným jsou ale v souvislosti s Astrid Lindgrenovou její knížky pro děti. Zůstalo po ní 115 rukopisů, vedle dětských příběhů i řada filmových a televizních scénářů, několik divadelních her a románů.

Očima dítěte

Její knihy byly přeloženy do více než 90 jazyků, mimo jiné i svahilštiny, uzbečtiny, afrikánštiny, sinhálštiny nebo jazyka zulu. Na světě se jich prodalo přes 150 milionů výtisků. Zdaleka nejúspěšnější byla Pipi Dlouhá punčocha, která se od prvního vydání v roce 1945 dočkala překladu do více než 70 jazyků a téměř 70 milionů výtisků.

Pipi Dlouhá punčocha|foto: Česká televize

Příběh o zrzavé Pipi s nezvladatelným sklonem k dobrodružství způsobil revoluci v dětské literatuře ve Švédsku. Mladí čtenáři šíleli nadšením, dospělí pohoršením. Autorka se na svět dívala očima dítěte a nalezla pro jejich pohled pochopení.

Pak už Lindgrenová své hrdiny tvořila v rychlém sledu: Kalle Blomkvist, Děti z Bullerbynu, Nils Karlsson, Mio, Karkulín, Madynka, Bratři Lví srdce nebo Ronja. A nebyly to jen laskavé dětské příběhy – Lindgrenová se nevyhýbala ani tématům samoty, smrti a zoufalství.

Publicista Pavel Hlavatý v pořadu Portréty připomene její méně známé Válečné deníky 1939–1945, které jsou originálním pohledem na svět ze švédské perspektivy, a nevyhne se ani českým okolnostem překladu legendární Pipi. S mistrovským citem pro dětský jazyk knížku přeložil v roce 1976 Josef Vohryzek, z politických důvodů ale nesměl překlad vyjít pod jeho jménem.

Celý pořad si poslechněte na audiozáznamu. (repríza)