Klapoky či řehtačky patří k symbolům Velikonoc. Ve sbírkách je má i Muzeum Těšínska
Hned několik výkladů se pojí se zvukem řehtaček nebo klapaček, se kterými chlapci tradičně obcházeli celou vesnici dům od domu. Měly symbolicky vyhánět Jidáše, který zradil Ježíše, taky odhánět zlé síly z vesnice anebo nahradit chybějící kostelní zvony, které na Zelený čtvrtek přestávají zvonit a „odlétají“ do Říma.
„Zvuk zvonů byl magický, měl ochrannou funkci. A když bylo to bezzvukové období, tak se to naši předci snažili něčím nahradit. Na to používali ty klepoky, řehtačky v různých velikostech, tvarech a provedeních. A dříve muži, pak i chlapci chodívali třikrát denně ohlašovat a nahrazovali funkci zvonů,“ vysvětluje etnografka Lucie Kaminská Muzea Těšínska v Českém Těšíně, které má takzvané klapoky také ve svých sbírkách.
„Chodili na Velký pátek a Bílou sobotu, a když jich bylo víc, tak měli rozdělená území. Fungovala i určitá hierarchie mezi těmi koledníky. Mělo to i kolední funkci, na poslední obchůzce přes dědinu dostali nějakou koledu,“ dodává Kaminská.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ztratit práci, vrátit se nebo narukovat. Ukrajincům v odvodovém věku nebudou konzuláty vydávat pasy
-
Ruské úřady zadržely Šojguova náměstka kvůli podezření z korupce
-
Motýli na Máji jsou kýč, zní z Klubu Za starou Prahu. Splňují všechny náležitosti, oponuje Vitvar
-
Čtyři není dost. Jako slabinu Ústavního soudu vnímám malé zastoupení žen, kritizuje Zámečníková
