Klimatizace jako nutnost? V době globálního oteplování to jinak nepůjde, tvrdí Scientific American

Jižní Asii zasáhla v uplynulých měsících rekordní vlna veder. Téměř čtyřicetistupňová horka ohrozila stovky milionů lidí. Teploty celosvětově stoupají a klimatizaci potřebují miliardy obyvatel.

Čtěte také

O lidském těle, klimatizaci a vzduchu pod střechou. Člověk špatně snáší teplotní šoky, ale klimatizace ohřívají planetu

Na světě jsou přitom dnes asi dvě miliardy klimatizačních jednotek. Většinu z nich najdeme v bohatých zemích Severní Ameriky a východní Asie. Evropa, kde je klima mírnější, zaujímá s velkým odstupem třetí místo.

V nejteplejších částech světa má klimatizaci jen dvanáct procent obyvatel, zatímco ve Spojených státech a Japonsku je to víc než devadesát procent. To se ale brzy dramaticky změní, předpovídá Scientific American, protože lidé postupně bohatnou a teploty rostou.

Bude tedy výsledkem, že potřeba klimatizace ještě zrychlí oteplování planety?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) očekává, že do poloviny 21. století na světě přibydou další čtyři miliardy klimatizací, a to převážně v rozvojových zemích jako Indie a Indonésie. Podstatně tudíž vzroste i spotřeba elektřiny.

Čtěte také

S rostoucími teplotami teď může lidem pomoci důmyslná metoda lapačů větru ze starověkých říší

V polovině století by klimatizace mohla ve špičce představovat až 44 procent veškeré indické spotřeby energie. Kdyby se tato elektřina vyráběla spalováním fosilních paliv, a v rychle rostoucích zemích jako Indie a Indonésie to tak zpravidla je, mělo by to podstatný dopad na emise skleníkových plynů.

Bude tedy výsledkem, že potřeba klimatizace ještě zrychlí oteplování planety? Takhle bychom se ptát neměli, upozorňuje Scientific American. Bez klimatizace se prostě neobejdeme, konstatuje magazín. Je to příležitost vyvinout zelenější technologie a více využívat obnovitelnou energii.

Klimatizace jako rovnost

Větší rozšíření klimatizace znamená kromě jiného rovnější podmínky mezi různými zeměmi. I to je součást takzvané klimatické spravedlnosti. Pokud klimatizaci nemáte v severní části Spojených států nebo v severní Evropě, způsobí vám to v létě určité nepohodlí. V tropech ale vlny veder trvají déle, teploty tam jsou vyšší a mnohem nebezpečnější.

Čtěte také

Jak hodnotit sliby, že se oteplování udrží pod 2 ° Celsia? Na místě je rozhořčení i optimismus

Obyvatelé Niamey, hlavního města Nigeru, které leží na okraji Sahary, loni zažili 174 dní, kdy teploty přesáhly 38 stupňů Celsia. V irácké Basře bylo takových dnů 168, v indické Bombaji 62. Navíc platí, že čím vyšší je vlhkost vzduchu, tím hůř lidé vedro snášejí. Pocení, což je hlavní způsob, jak se lidský organismus ochlazuje, totiž ve vlku není tak efektivní.

Některé prognózy naznačují, že zvýšení globální teploty o dva stupně by počet horkých dní v jižní Asii zdvojnásobilo. Kdyby se podařilo omezit globální oteplování na půldruhého stupně, nárůst nebude tak významný, extrémní vedra by ale i tak ohrozila miliony lidí.

A není to hypotetický problém vzdálené budoucnosti, varuje Scientific American.

Pokud se kvůli vysoké teplotě nedá pracovat, znamená to hrozbu i pro pracující, kteří tak přijdou o peníze.

Průměrné teploty uplynulých devíti let zařadily tyto roky mezi deset nejteplejších v historii. Letošní vlna veder přišla v Jižní Asii dřív než kdykoliv před tím. V Indii vedra od roku 2010 zabila nejméně šest a půl tisíce lidí. Jen v roce 2015 zemřelo v Indii a Pákistánu kvůli vysokým teplotám 3500 tisíce lidí.

Kromě zvýšené úmrtnosti vedra podstatně snižují produktivitu práce. V jižní a jihovýchodní Asii, subsaharské Africe a Střední Americe to způsobuje nemalé ekonomické ztráty. Pokud se kvůli vysoké teplotě nedá pracovat, znamená to hrozbu i pro pracující, kteří tak přijdou o peníze.

Naléhavá lidská potřeba

Musíme zkrátka uznat, píše Scientific American, že klimatizace je v době globálního oteplování naléhavou lidskou potřebou. Škody způsobené extrémními vedry porostou a přístup k chladicí technologii, která dokáže rozdíl v klimatu vyrovnat, bude pro miliardy lidí v tropech nezbytnou podmínkou pro přežití a ekonomickou prosperitu.

Čtěte také

Africký Sahel vysychá. Proces se snaží zvrátit projekt Velké zelené zdi

Stačí připomenout, že podle dlouholetého singapurského premiéra Lee Kuan Yewa to byl právě vynález klimatizace, co umožnilo rozvoj jeho země.

Výrobci a vlády se ale musí soustředit i na to, aby vyvinuli dostupné a výkonné klimatizační technologie, které budou mít menší dopad na klima. Dnešní klimatizační jednotky jsou jen o deset procent efektivnější než ty, které se prodávaly v roce 2010. Další cestou k omezení emisí může být používání alternativních chladiv.

Kromě klimatizace je potřeba také stavět efektivnější budovy a tam, kde je to možné, využívat i jiných způsobů ochlazování vzduchu.

Kromě elektrické klimatizace je potřeba také stavět efektivnější budovy a tam, kde je to možné, využívat i jiných způsobů ochlazování vzduchu. Větší rozšíření klimatizačních jednotek tedy v žádném případě neznamená nevyhnutelné zvýšení uhlíkových emisí.

Naopak potřeba ochlazovat vzduch by nám mohla pomoci dosáhnout větší rovnosti, podpořit ekonomický růst a zrychlit přechod k čisté energii, čteme v závěru článku na stránkách amerického vědeckého časopisu Scientific American.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, témata vybral Miroslav Tomek.

Proč bude dosažení míru na Ukrajině během na dlouhou trať? Obranu ukrajinského průmyslového centra Kryvyj Rih odhodlaně řídí muž donedávna považovaný za představitele proruských sil. Evropská unie chce Ukrajině pomoci s vývozem obilí. Jakou roli hrají v rusko-ukrajinské válce bojové vrtulníky?