Kněz Vácha o víře v epidemii: Šlehačka zmizela a teď je každý odkázán na to, jak to sám má s Bohem

20. prosinec 2020

„Při vší hrůze této krize, která je exstenciální i ekonomická, se my křesťané můžeme něco naučit. Zdá se mi, že lidé v lavicích jsou přečasto pasivní příjemci toho, co jim kněz připraví. Hlavně v Praze. Že chodí na mši svatou jako na přednášku poslechnout si, co jim kněz připraví, a po kázání se sluší zatleskat. Ale když mše nejsou, tak si člověk uvědomí, že každý z nás žije s Bohem,“ říká o víře v roce 2020 kněz a etik Marek Vácha. Rabín David Maxa mluví o přítomnosti smrti.

„Opravdu si dělám naději, že tato krize může být určitý vzkaz shoda z nebes, abych vzal svoji víru vážně. Abych najednou, když se modlím, tak si říkal, co dělám já s modlitbou a co ona dělá se mnou. Jak to vlastně mám s Bohem,“ navrhuje Vácha.

Čtěte také

A dodává: „Aby to nebyla rutina. Ten církevní průmysl je najednou pryč: nejsou mše svaté, poutě, biřmovací přípravy. Šlehačka zmizela a každý z nás je odkázán na to, jak to já sám mám s Bohem.“ 

Křesťanství se může podle Váchy od judaismu naučit takzvanou rodinnou liturgii. „My se modlíme buď v kostele všichni, kde to má jakousi strukturu mše svaté, nebo doma, ale tam to strukturu nemá. Scénář si vymýšlí sama rodina a je to víceméně improvizované. Zatímco židovství zná rodinnou liturgii,“ vyzdvihuje.

Také rabín Maxa z komunity Ec Chajim a Federace židovských obcí zdůrazňuje, že současná pandemická situace rodinné liturgii nahrává.

„Myslím, že krize hodně podpořila to, lidé začali mít zájem dělat něco doma. Vidím to, když máme bohoslužbu na Zoomu online – rodina se společně posadí, má připravený šábesový stůl a čeká, až si bude moci společně dát večeři a říct požehnání,“ vysvětluje.

Neutečeme před myšlenkami na smrtelnost

Rabín si na současné době nejvíce všímá toho, že člověku připomíná jeho smrtelnost: „Před covidem byla naše společnost hodně zvyklá záležitosti spojené se smrtí odsouvat do nějakého prostoru, kde o něm nemusí moc přemýšlet. Zatímco teď už před těmito myšlenkami nikam neutečeme.“

„My vidíme, že je to velmi přítomné, a musíme se s tím naučit žít: že každý den může být skutečně posledním,“ doporučuje.

Jak se slaví chanuka? Co má podle kněze a rabína společného s Vánoci? Poslechněte si celou Vertikálu.

Spustit audio

Související