Koronafokus: Jak se bude v Česku rozvolňovat? Kdy a kde se otevřou školky? Jak to bude s obchody?

Je už jasné, kde se od příštího týdne otevřou další školní třídy a školky? 

Do školek budou moci od pondělí všechny děti v Karlovarském a Královéhradeckém kraji. A podle současného vývoje epidemie to vypadá, že i v Plzeňském.

Obnovit by se ale od pondělí mohla i praktická výuka na středních školách a taky v posledních ročnících vysokých škol.

Víc ale budeme vědět po čtvrtečním zasedání vlády. Ta by měla oznámit, v jakých regionech budou od pondělí mateřinky kompletně otevřené a víc bychom se měli dozvědět i o plánu znovuotevření obchodů. Ve středu premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by k tomu mělo dojít nejpozději 3. května.

Čtěte také

Koronafokus: Od kdy se počítá délka karantény a izolace? A jak se kontroluje, že je dodržujete?

Aktuální informace najdete na našem zpravodajském webu iRozhlas.cz.

Co jsou teď hlavní kritéria rozvolňování?

V současnosti je to hlavně týdenní přírůstek nově nakažených na sto tisíc obyvatel. A rozhodující je i reprodukční číslo, které udává, kolik lidí se v průměru nakazí od jednoho pozitivně testovaného.

Třeba epidemiolog a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Petr Smejkal minulý týden na konferenci Nadačního fondu Neuron, kde se řešilo právě rozvolňování v Česku, připomněl, že je potřeba se řídit daty, nikoliv datumy.

Takže třeba ve školství se teď ve druhé fázi rozvolňuje při méně než 100 nakažených na 100 tisíc obyvatel za týden, v té třetí fázi to bude 50 na 100 tisíc za týden.

Právě kvůli tomu se zatím nemůžeme úplně upínat na termíny otevření obchodů a služeb:- záleží to totiž na tom, jak se v Česku bude epidemie dál vyvíjet.

Odborníci zdůrazňují, že rozvolňování opatření by mělo být hlavně pozvolné. Česko se tím totiž v minulosti neřídilo a několikrát na to doplatilo.

Je to tak. Připomeňme třeba loňské léto, kdy jsme mohli odložit roušky a znovu se otevřely obchody a služby. Česko pak zažilo další vlnu epidemie a i premiér Babiš později přiznal, že uvolnění opatření byla chyba.

Čtěte také

Koronafokus: Může nás před agresivní brazilskou mutací ochránit rozšíření britské varianty?

Počty nově nakažených se totiž na podzim pohybovaly i kolem 15 tisíc za den. V posledních dnech to bylo kolem tří tisíc.

Další částečné rozvolnění přišlo v prosinci, kdy byly znovu otevřené obchody a služby, nicméně jen na zhruba tři týdny. Epidemie pak totiž zase začala sílit.

Jak je to s rozvolňováním opatření v zahraničí? Mohlo by se Česko v některých zemích inspirovat?

Rozvolňování opatření se osvědčilo spíš v zemích, kde je vysoká proočkovanost. Jako příklad můžeme uvést Izrael nebo třeba Velkou Británii. Tam se očkování otevírá už i pro lidi nad 40 let a u rizikových skupin je proočkovanost kolem 90 procent.

A za zmínku stojí i Belgie. Tam vláda už v březnu schválila takzvaný plán čistého vzduchu, který podporuje venkovní aktivity. U těch je totiž přenos viru méně pravděpodobný.

To Česku doporučuje i člen MeSES Jan Kulveit, který působí na univerzitě v Oxfordu: tedy aby se co nejvíc aktivit přesunulo ven, a to včetně výuky,pokud to počasí dovolí.