Koronafokus: Proč na vakcínu stále čekají desítky tisíc lidí z nejrizikovější skupiny 80+?

19. duben 2021

Každý druhý senior nad 80 let je už plně naočkovaný proti covidu-19. Vyplývá to z víkendových statistik ministerstva zdravotnictví. Desetitisíce lidí z nejrizikovějších skupin ale nadále na očkování čekají. Kolik jich je a jakým tempem se teď očkuje?

Kolik seniorů starších 80 let teď čeká na vakcínu?

V Česku je asi 440 tisíc lidí 80+ a aspoň jednu dávku už má přes 70 procent z nich. 

Pokud máte otázky související s covidem-19, můžete nám je zaslat na adresu covid@rozhlas.cz.

To znamená, že bez vakcíny je zatím asi 130 tisíc seniorů. Z toho asi 70 tisíc lidí buď už má termín očkování, nebo na něj stále ještě čeká. To se týká výrazně větší části z tohoto počtu. Připomeňme, že lidé starší 80 let se spolu se zdravotníky jako nejvíc prioritní skupina obyvatel začali očkovat už před čtvrt rokem.

Stát chtěl původně nejprve proočkovat jednu skupinu obyvatel, pak začít s další. Po čase od tohoto systému upustil a postupně otevírá registrace k očkování i dalším obyvatelům. Jak ti jsou na tom s očkováním?

Od března se mohou k očkování registrovat i lidé starší 70 let. Alespoň jednu dávku už má přes 60 procent z nich.

Čtěte také

Dohromady je těchto lidí v Česku asi milion, čtvrt milionu z nich buď už má termín, nebo, a je to opět výrazně větší část z tohoto počtu, na termín očkování stále ještě čeká.

K tomu ještě stát od půlky dubna spustil registrace pro lidi starší 65 let, kterých se k očkování přihlásilo podle pátečních dat už přes 150 tisíc. Kromě toho lékaři doočkovávají druhé dávky učitelům, očkují chronicky nemocné, pracovníky krizové infrastruktury a také zdravotníky nebo klienty a pracovníky zařízení sociálních služeb.

Je tak možné, že dostávají vakcínu třeba i mladší 20 let?

Dokonce i mladší 18 let, protože vakcínu už dostalo přes 500 z nich. Drtivou většinu z nich lékaři naočkovali vakcínou od společností Pfizer a BioNTech, která je schválená pro použití už od 16 let. V tom případě je to očkování v pořádku.

Čtěte také

Pokud ale lékaři očkují jiné věkové skupiny, než je doporučeno, používají podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv vakcínu v „nesouladu s rozhodnutím o registraci“, tedy takzvaně off-label.

Odpovědnost je v takovém případě podle zákona o léčivech na poskytovali zdravotních služeb. Minulý týden Český rozhlas upozornil na 11 takových případů.

Očkováni byli vakcínou AstraZeneca, která není pro děti schválená. Často šlo o chybu, což samy nemocnice přiznaly. Minimálně v jednom případě to byl záměr, kdy praktický lékař naočkoval svého chronicky nemocného, neplnoletého syna, aby prý nemusel dávku vyhodit.

Jak rychle se očkuje? Zrychluje tempo, nebo ne?

Zrychluje poměrně významně. Minulý týden ve čtvrtek se vůbec poprvé od začátku očkování podařili naočkovat přes 70 tisíc lidí v jeden jediný den.

Čtěte také

Ve všední dny jsme se dostali na průměr 65 tisíc naočkovaných. Což stále není slibovaných 100 tisíc denně.

Do Česka by mělo v dubnu dorazit o milion vakcín méně, než ministerstvo zdravotnictví odhadovalo. Tyto počty částečně napraví mimořádné dodávky společnosti Pfizer, která do Česka pošle v příštích týdnech a měsících přes milion vakcín navíc.

Jak je ale možné, že zůstávají desetitisíce seniorů bez termínu k očkování?

Těch důvodů může být řada, ale jedním z těch nejvýznamnějších je určitě nedostupnost vakcín u praktických lékařů. U nich se o vakcínu přihlásilo a stále čeká přes 370 tisíc lidí, z toho přes 40 tisíc lidí starších 80 let. To jsou data z půlky minulého týdne.

Rozdělení vakcín bylo dosud hodně nespravedlivé mezi očkovacími centry a ordinacemi, zároveň k praktikům se zatím ještě nedostaly vakcíny od firmy Johnson & Johnson. Čeká se na prošetření šesti případů krevních sraženin na skoro 7 milionů naočkovaných lidí ve Spojených státech.

No a k praktikům hromadně zatím nemíří ani vakcíny firmy AstraZeneca, ty dodávky jsou nižší, než ministerstvo zdravotnictví očekávalo, a praktici zatím ve větším nemají ani vakcíny společnosti Pfizer, byť Evropská léková agentura před několika týdny umožnila jejich skladování po 14 dní v obyčejných mrazácích.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu, který tentokrát připravil Matěj Skalický.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.