Krakonoš poprvé v hlavní roli! Premiéra vánoční pohádky České televize Krakonošovo tajemství

Proto se Barbara Johnsonová rozhodla napsat námět pro pohádku, kde postavu, kterou u nás zná každý, představí lépe.

Když se řekne Krakonoš, mnozí lidí si představí herce Františka Peterku, bude váš Krakonoš podobný nebo úplně jiný?
Bude trošku jiný, samozřejmě, protože ho hraje jiný herec, hraje ho David Švehlík. Ale nesnažíme se rozbít představu Krakonoše, který trestá ty zlé a pomáhá těm dobrým, to tam je. Ale dozvíme se o něm možná trošku víc. Co to je za člověka a jaký doopravdy je.

Moc si přeji, aby se pohádka líbila. Udělali jsme pro to úplně všechno, protože zklamat Krakonoše, to by bylo neodpustitelné.
Barbara Johnsonová, scénáristka

Vy jste vystudovaná etnografka, vycházela jste tedy při psaní z historických pramenů?
Vystudovaná etnografka skutečně jsem, umím si poradit kam se obrátit, když mě nějaké téma zaujme. Takže ano, mám zkušenost s tou prací.

Důležitou roli v pohádce hraje nález tzv. vlašské knihy. O co se konkrétně jedná?
Vlaši jsou jednou ze záhad Krkonoš. V období mezi 13. a 15. stoletím přicházeli do Krkonoš a Orlických hor pátrat po pokladech, což je obestřeno spoustou tajemství.

Čtěte také

Vlaši, dávní hledači rud a zlata, dobyvatelé pokladů Krkonoš, se dotýkali jak magie, tak alchymie

Existuje dokonce jedna teorie, že si Krakonoše vymysleli právě Vlaši, aby ostatní od hledání pokladů odradili. Oni ty poklady skutečně hledali a nacházeli a pak je zapisovali v takzvaných vlašských knihách. Ty se ale do dnešního dne nezachovali, takže kdo si vymýšlí pohádku, má hezký prostor si s tím pohrát.

Zdá se, že se dozvíme všelijaké zajímavosti z vaší nové pohádky. My Východočeši jsme hrdí, že máme v kraji hory a Krakonoše, ale mám pocit, že vy jste postavou Krakonoše také okouzlena. Bylo to vaše velké přání natáčet právě o něm?
Ano, mám postavu Krakonoše tuze moc ráda. Myslím si, že si zaslouží pohádku, která je jí věnovaná trošku z hlubšího, podrobnějšího pohledu, než ho známe z Večerníčků. O Krakonošovi mám doma desítky knih. Cítím to trochu jako osobní záležitost, proto jsem se do psaní scénáře pustila.

Barbara Johnsonová vystudovala FF UK, obor etnografie, od roku 1990 pracovala jako tisková redaktorka v nakladatelství Odeon. S Českou televizí spolupracovala nejprve jako autorka, později jako redaktorka, od roku 2004 na pozici dramaturga hrané tvorby pro děti. Kreativní producentka od roku 2012.

Už jste zmínila hlavní postavu, kterou ztvární herec David Švehlík. Mohla jste do toho režisérovi Peteru Bebjakovi zasahovat? Nebo jste se na něm shodli?
Musím říct, že postava Krakonoše byla jediná, o jejímž obsazení jsem měla jasno už při psaní té pohádky, takže pan režisér dostal scénář s tím, že Krakonoše by měl hrát David Švehlík a jsem moc ráda, že to vůbec nerozporoval. Na tom jsme se shodli.

Kde všude jste natáčeli?
Točili jsme například v Příchovicích, což je na pomezí Jizerských hor a Krkonoš a pro pohádkový zámek Hůrka, v němž se odehrává velká část děje, tam jsme využili lokace hradu Kost, Sovinec, zámku Hrádek u Nechanic a Doudleby nad Orlicí.

Čtěte také

Nehubuj na Krakonoše nebo s tebou flákne! Podkrovní galerii vysockého muzea obsadil Pán našich hor

Vánoční pohádky jsou v České televizi dlouholetou záležitostí, všichni je sledují, někteří diváci hodnotí lépe jiní hůře. Jak velká je to výzva navázat na tu pohádkovou tradici, tak aby byli diváci spokojeni?
Je to velká výzva a nesmírně těžký úkol. Já jako kreativní producentka připravuji každý rok vánoční pohádku (deset let), takže pro mě jsou Vánoce velká starost, abychom to připravili tak, aby diváci nebyli zklamaní a aby se jim to líbilo. A tady je to pro mě dvojnásob těžké, protože jsem autorkou scénáře.

Cítím velkou odpovědnost a moc si přeji, aby se pohádka líbila. V každém případě jsme pro to s celým týmem udělali úplně všechno, protože zklamat Krakonoše, to by snad ani nebylo možné, to by bylo neodpustitelné.

Jaké jsou vaše ambice? Co by si divák podle vás měl ze sledování odnést?
Hlavně hezký pocit. Radost, že viděl něco, co se mu líbí a samozřejmě jako to u pohádky bývá i zamyslet se nad tím, co je v životě opravdu důležité a pak se třeba vypravit do Krkonoš s nějakou pokorou a zavzpomínat na Krakonoše.