Krizové vysílání? Nepřetržitý speciál umíme spustit ve dne v noci, uklidňuje ředitel zpravodajství Suchan
Když se něco stane, lidé potřebují klid, jistotu a věrohodné informace. A právě v těchto chvílích je role Českého rozhlasu zásadní. Mimořádné události nejde předvídat, jde se na ně ale připravovat. Rozhlas proto systematicky pracuje na tom, aby dokázal být oporou i ve chvílích, kdy selžou běžné komunikační kanály. Ať jde o povodně, pandemii nebo rozsáhlý výpadek proudu, rádio je médium, které lze spustit i bez internetu a mobilní sítě.
Čtěte také
Připravenost dnes řeší i stát. Ministerstvo vnitra nedávno představilo brožuru 72 hodin, která má pomoct domácnostem zvládnout první tři dny krizové situace. Mimo jiné doporučuje mít vždy připravené i rádio na baterky.
„Český rozhlas trvale pracuje na tom, aby byl stále stejně spolehlivým zdrojem, jakým ho lidé podle zpětné vazby vnímají. Jako zdroje potravy a vody, lidé potřebují v mimořádných situacích i spolehlivé informace. A tu nastupuje Český rozhlas, ostatně jako tomu bylo i při pandemii koronaviru, povodních nebo nedávném blackoutu,“ vyzdvihuje generální ředitel René Zavoral.
V rozhlase pracujeme na scénářích pro 22 typů mimořádných situací.
Ondřej Suchan, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu
Technologická připravenost je základ
Český rozhlas investuje do nových technologií, které pomohou reportérům v terénu vysílat v krizových podmínkách, třeba pří delším výpadku proudu. Ve speciální výbavě reportérských aut jsou například bateriová úložiště, ochranné pomůcky a základní materiál pro poskytnutí první pomoci.
Čtěte také
A na mobilní síti nezávislá technologie pro přenos dat a vysílání. Na přípravě rozhlas spolupracuje s jednotkami IZS, se kterými konzultuje technické detaily a způsob komunikace při mimořádných událostech.
Současně jsme schopní a připravení zajistit vysílání i při výpadku proudu, jako tomu bylo při posledním blackoutu. Napájení vysílání Českého rozhlasu je zajištěno vícestupňově, aby nedošlo k přerušení provozu ani při výpadku distribuční sítě.
„Nejprve se využívají UPS zdroje, které okamžitě přebírají zátěž a udrží klíčové technologie v chodu. Jde o překlenutí krátkého výpadku a čas potřebný k nastartování záložních motorů. Následně se zapojují dieselagregáty, schopné dlouhodobě dodávat elektřinu pro vysílací pracoviště i technologické zázemí,“ říká Karel Zýka, ředitel Techniky a správy Českého rozhlasu.
Celý systém je navržený tak, aby byl přechod mezi jednotlivými zdroji automatický a bez výpadku signálu. Díky této kombinaci má rozhlas garantovanou nepřetržitou kontinuitu vysílání i v krizových situacích.
Postupy, procesy, týmy
„Příprava krizového vysílání je dlouhodobý proces. Nejde jen o techniku, ale i o jasné postupy, kvalitní podkladové materiály, školení lidí a spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému. My dnes v rozhlase pracujeme na scénářích pro 22 typů mimořádných situací. Už dnes jsme připraveni spustit velmi rychle nepřetržité speciální vysílání v jakoukoliv denní i noční hodinu. Cílem je okamžitě dokázat v krizích nabídnout rychlé, přesné a praktické servisní informace,“ popisuje Ondřej Suchan, ředitel Zpravodajství Českého rozhlasu.
Čtěte také
Projekt divize Zpravodajství koordinuje Martin Pařízek, vedoucí vědecké redakce zpravodajství, který má dlouholeté zkušenosti z terénu a patří mezi jednoho z autorů dokumentárních sérií, jako jsou „Když jde o vteřiny“ a „Urgent“, které se věnovaly právě fungování složek IZS.
Společně s kolegy pracují na přípravě vybavení pro vysílání v náročných podmínkách a technologií pro udržení spojení v situacích, ve kterých může jít o čas, přesnost a životy či majetky lidí.
