Kronikář Horosedel na Písecku Miroslav Křiváček nás provede kaplí svatého Jana Nepomuckého

Kaple v Horosedlech

Před vlastní rozpravou nad kronikou Horosedel na Písecku, kterou přináší jiný díl Jihočeských kronik, Miroslav Křiváček zavedl autora rubriky do kaple svatého Jana Nepomuckého v sousedství areálu zámku.

„Zámecká kaple je na poměry naší vesničky honosná. Je tu cenným historickým objektem. A zajímavým,“ pronese kronikář, zatímco klíč cvaká v mohutných dveřích, a dodá: „Obec se snaží kapli udržovat v dobrém stavu, ostatně jak si bývalá majitelka panství Josefa Maxmiliána rozená z Löwenfels přála ve svém projevu vůle z roku 1739. Píše, s jakou láskou byla kaple vystavěna, aby se tedy zachovávala a ve zkázu nepřišla.“

Kronikář Miroslav Křiváček pak navede pozornost k oltáři: „Když se opravoval, tak v jeho menze se našlo kovové pečetidlo, které patřilo otci Jana Františka Talmberga, což byl manžel jmenované Josefy Maxmiliány.

Multifunkční kulturní stánek v Mirovicích

Zápis v kronice z roku 1950 zachycuje stavbu mirovického kulturního domu. „Jako jedno z mála měst v okolí ho máme dobře architektonicky řešený,“ říká kronikářka Marie Hrdinová.

O zpracování projektu a realizaci kulturního domu se zasloužil kronikář Jan Toman, který po roce 1945 zastával několik let funkci předsedy Místního národního výboru. Jenže po zahájení stavby došly peníze, tak pečlivý Jan Toman jezdil do Prahy na příslušná ministerstva a nakonec dal potřebný obnos dohromady. Kulturní dům byl zkolaudován v roce 1951.

„Perličkou je, že vedení Mirovic stanovilo slavnostní otevření na dobu vánoční a Jan Toman se v kronice zmiňuje, že ho mrzela malá účast lidí, že čekal zcela zaplněný sál, nikoli jen z části,“ střídavě cituje a vypráví Marie Hrdinová.

Pomníky a pamětní desky v Mirovicích

Pietní akt k uctění válečných obětí pořádají v Mirovicích pravidelně. „Věnce a květiny klademe u všech pomníků, které ve městě odkazují na první a druhou světovou válku, a také k pamětní desce židovským obětem, protože z 42 osob odvezených z Mirovic do koncentračních táborů se jich vrátilo minimum,“ konstatuje kronikářka.

Nejnovější pamětní deska na budově radnice, která nese označení „Setkání tří armád“, vypovídá o tom, že prvními osvoboditeli, kteří přijeli do Mirovic, byli Američané. Poté přijela sovětská armáda. A společně odsud vytlačovali německou armádu.

Až letos nebyl

Když se řekne Doudleby a Doudlebsko, vyvstane spojitost této oblasti s lidovými zvyky, mezi které patří masopust. Kvůli omezením plynoucím ze současné kritické zdravotní situace se tento rok masopust v Doudlebech neodehrál. Kronikář Jan Šimánek pověděl, že se masopustního průvodu ve své obci vždycky účastnil.

„U nás se spíš říká masopustní obchůzka, protože je třeba obejít všechny domy,“ upřesnil. Léta byl členem mládenecké růžičkové koledy v úloze moučného. Posledních několik let chodí zpravidla pokaždé za jinou masku. Dopoledne třeba za vodníka a odpoledne za předek velké kobyly.

„Tři poslední dny masopustu se snažím prožívat tak, jak to má být. V neděli je masopustní koleda s obchůzkou, v pondělí „pěkná hodinka“ v hospodě, kde se zpívá při harmonice a zakrojí se uzené, které koledníci vykoledovali, a v úterý na závěr masopustu jezdím s našimi koledníky do Českých Budějovic na program na náměstí,“ vyprávěl doudlebský kronikář Jan Šimánek.