Kuba nemá antibiotika ani sádru. V pandemii se jí ale daří, většinu lidí naočkovala vlastní vakcínou

Generál Máximo Gómez, který se vyznamenal během kubánské války za nezávislost v 19. století, jednou řekl: „Kubánci něco buď nezvládnou, nebo to naopak udělají mnohem lépe.“ O půl druhého století později to vypadá, že na jeho aforismu možná něco je.

Čtěte také

Komu patří vakcíny proti covidu-19? Rýsuje se spor o patent mezi Modernou a vládou USA, v klidu není ani Pfizer

Na karibském ostrově je sice občas problém si večer posvítit, ale podíl občanů naočkovaných proti covidu-19 tam je vyšší než v kterémkoliv z velkých států. Alespoň jednu dávku kubánské vakcíny domácí výroby dostalo více než 90 procent obyvatel, plně očkovaných je 83 procent. Lépe na tom jsou ze států s více než milionem obyvatel jen Spojené arabské emiráty.

Kuba stejně jako další země v Jižní Americe věděla, že s nákupem očkovací látky na mezinárodním trhu to nebude snadné. Proto se v březnu 2020, když se kvůli ztrátě příjmů z turistiky a novým americkým sankcím propadly valutové rezervy, pustili tamní vědci do práce.

Kuba očkuje

A risk se vyplatil. Kuba se stala nejmenší zemí na světě, která úspěšně vyvinula a začala vyrábět vlastní vakcínu proti novému koronaviru. Zaostávající, ale personálně silné zdravotnictví se pak postaralo o úspěšnou očkovací kampaň

Zdravotní sestra ukazuje dávku kubánské vakcíny proti koronaviru Abdala v očkovacím centru v Havaně na Kubě|foto:Alexandre Meneghini, Reuters

Podle kubánských klinických testů, provedených loni na jaře, mají obě vyvinuté vakcíny více než devadesátiprocentní účinnost. Díky jejich úspěšnému nasazení se počet případů, který byl ještě v létě v přepočtu na sto tisíc obyvatel nejvyšší na západní polokouli, podstatně snížil.

V srpnu na ostrově umíraly na covid-19 stovky lidí denně. Během prvního lednového týdne zemřeli podle oficiálních údajů dva.

Úspěch očkování o to překvapivější, když ho srovnáme se žalostným stavem kubánského zdravotnictví v jiných oblastech. Za poslední dva roky se příliv tvrdé měny snížil na polovinu a antibiotika jsou teď tak vzácná, že za dvacet tablet amoxicilinu dáte na černém trhu částku ve výši minimální měsíční mzdy – v přepočtu zhruba sedmnáct set korun.

K sehnání není ani sádra, takže lékaři v některých provinciích teď zlomené končetiny fixují použitým kartónem.

K sehnání není ani sádra, takže lékaři v některých provinciích teď zlomené končetiny fixují použitým kartónem, popisuje novinář Augustin na stránkách Guardianu.

Zdánlivě fantastický záměr Fidela Castra, který se na konci osmdesátých let rozhodl, že z Kuby udělá biotechnologickou velmoc, se tedy zdařil. Jindy se ale vládcům ostrova tolik nedaří.

Když je politická vůle

Když Castro v roce 1970 vyhlásil akci Sklidíme deset milionů tun cukru, aby rekordním množstvím cukru podpořil hospodářský růst, úspěch to zrovna nebyl. Sklizně se museli účastnit i pracovníci z úplně jiných oborů, což ochromilo průmysl a ve výsledku to poškodilo celou ekonomiku. Loňská sklizeň cukrové třtiny na ostrově byla oproti roku 1959, kdy revolucionáři svrhli Batistovu diktaturu, jen sedminová.

Čtěte také

Máme nástroje k tomu, abychom pandemii porazili, věří WHO. Klíčem je očkování ve všech zemích světa

Dnešní Kuba vysílá desítky tisíc lékařů a sester na humanitární mise v zahraničí, nedokáže ale vypěstovat dost brambor pro své obyvatele. Tento paradox snad částečně vysvětluje fakt, že na ostrově dodnes funguje vysoce centralizovaný systém státního plánování, uvažuje anglický novinář.

Pokud na nejvyšších místech existuje politická vůle, stát svého cíle může dosáhnout. Když ale zadání není jasné, dokáže tamní rigidní a poněkud kafkovská byrokracie povznést příslovečné přehazování horké brambory na jakousi formu umění.

Data o účinnosti vakcín proti omikronu vědci zatím nezveřejnili, začali ale pracovat na úpravách očkovací látky proti nové variantě.

Po většinu prosince na Kubě zaznamenávali méně než sto nových případů denně. V lednu, kdy se i tady začala šířit nakažlivější varianta omikron, nemocných podstatně přibylo.

Data o účinnosti svých vakcín proti omikronu kubánští vědci zatím nezveřejnili, začali ale už pracovat na úpravách očkovací látky proti nové variantě. Kubánské ministerstvo zdravotnictví mezitím spustilo očkování posilovací dávkou. Cílem teď je, aby ji v podstatě každý dostal do konce ledna, popisuje v deníku Guardian novinář Ed Augustin.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, připravil ho Miroslav Tomek.

Při jednáních o Ukrajině stojí Evropské unie bokem. Na rozdíl od Spojených států. Proč nedávné protesty v Kazachstánu nejde považovat za další „barevnou revoluci“? Působení Vagnerových žoldáků v Mali je novou zkouškou této africké země se Západem. A podíváme se na příběh novináře, který je považovaný za jeden z předních hlasů čínské propagandy.