Ladislav Mirvis Mirvald: TICHA
O tichu se nedá říct, že existuje. Existuje spíš v našich představách a proto může mít nespočet podob. Každý z nás dřív nebo později objeví, že ticho hraje v jeho životě velmi významnou roli, ať už má jakoukoli podobu. Bez ticha bychom nemohli existovat. Ticho vyplňuje časy kontemplace, umožňuje naslouchat světu, okolí, lidem. Je to absolutní hluk, šum, nebo prostor bez zvuku? Malá noční hudba, zamyšlení, pauza mezi dvěma tóny, nebo komunikace beze slov?
Na jaře 2020 k fenomenu ticha radikálně přispěly restrikce související s pandemií. Globálně utichl veškerý ruch spojený s lidskou činností. Došlo k významné proměně akustického prostředí světa a nastalo to, co je obecně považované za ticho. Tedy prostředí bez doslechu industrializace a spotřeby. V této neočekávatelné situaci, která vedla také k uzavření různých kulturních institucí, se zvukový umělec Ladislav Mirvald rozhodl udělat akustický výzkum a pořídit záznamy ticha těchto prázdných prostor.
Jarní nařízení vlády dala vzniknout prázdnotě kostelů, divadel, koncertních sálů, kin, hudebních klubů či galerií. Karanténa nám nabídla spoustu volného času. Díky potřebě takový čas naplnit a této prázdnoty se zbavit, vznikl akustický výzkum samotné situace a jejího vlastního ticha.
Ladislav Mirvis Mirvald
Pro svou novou zvukovou kompozici nazvanou “TICHA” použil specifický tvůrčí postup, definovaný Alvinem Lucierem v 70. letech 19. století v průkopnickém díle “I AM SITTING IN THE ROOM”. Vychází z jednoduchého předpokladu, že v otevřeném prostředí se zvuk šíří volně všemi směry, kdežto v uzavřeném prostoru se odráží od zdí, podlahy, stropu a vybavení. Ticho prostorů nejdříve dokonale zaznamenal pomocí velmi citlivých mikrofonů a profesionálního záznamového zařízení a následně do prostoru zpětně reprodukoval a opět zaznamenal. Celý proces několikrát zopakoval. Jinými slovy provokoval ticho tichem.
Akustický tlak vytvořený původním tichem je potom kombinací přímého zvuku ticha a jeho odrazů. V uzavřeném prostoru vzniknou modální rezonance a interference, takže na různých místech v uzavřené místnosti lze naměřit rozdílné hodnoty akustického tlaku. Rezonanční oblasti zesílení a zeslabení signálu jsou závislé na architektuře konkrétní místnosti. Architektonické řešení prostoru začnou v procesu vrstvení zdůrazňovat frekvence, které v místnosti rezonují, a zároveň odfiltrují pásma, při kterých k tomuto nedochází. Rezonance jako zesílení, případně rozptýlení zvuku odrazem od povrchu, představuje důležitý aspekt jeho šíření v prostoru. Kompozice “TICHA” je v konečné fázi společným charakterem tich a prostorů, ve kterém se původně ticha samotná nacházela. Vznikly akustické portréty míst ve formě zvukové sochy z tich.
--- Koncept, zvuk: Ladislav Mirvis Mirvald
--- Technická a lidská spolupráce: Filip Johánek
--- Portrétované brněnské prostory (chronologicky):
1) Dům Umění
2) Besední Dům - sídlo Brněnské Filharmonie
3) Kabinet Můz
4) Kino Scala
5) Janáčkovo divadlo
6) Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Brně
Za podporu při nahrávání tich v Janačkově divadle, Besedním domě a Bazilice Nanebevzetí pannny Marie v Brně patří poděkování Lucii a Pavlovi Šnajdrovým.
–––––––––––––––––––––––––––––––––
–––––––––––––––––––––––––––––––––