Lepší červená knihovna? To mě neuráží, říká o své nové knize povídek moderátor Jakub Železný

„Rozhodl jsem se, že zkusím napsat něco, co nebude mít velké literární nebo spisovatelské ambice. Jedna moje kamarádka, která je bohemistka, tak mi říkala, že je to taková lepší červená knihovna. Což mě ale neuráží, je to kniha do vlaku nebo tramvaje,“ říká o své knize Jakub Železný.

Každá povídka má předobraz nějaké ženy. „Musím říct, že drtivá většina těch, které jsou hrdinkami, tak knihu četly. Ve většině případů jsem byl konfrontován s dojetím a radostí.“

Čtěte také

Sakra, ten chlapík si za naše peníze čte, popisoval svůj den moderátor Jakub Železný. Teď v Událostech končí

Syndrom primáře Sovy

Divák ho zná z televize jako nesmlouvavého a přísného moderátora. Jeho knižní prvotina je ale plná empatie a vyznání se k druhému pohlaví. Nebyl nervózní, že se před čtenáři obnaží?

„Není to stoprocentní autobiografie, byť tam ty prvky jsou. Knížka je o mě ve smyslu mého pohledu na svět, na ženy, na život, vztahy. Takže to obnažení není v příběhu, ale v tom, jak říkáte, že najednou z toho tvrdého moderátora se vykrystalizuje člověk citový.

To, co dělám v televizi, je role. A mojí prací je klást i nepříjemné otázky lidem, kteří si to třeba i zaslouží. Ale lidé mají tendenci si spojovat tu roli v televizi s charakterem osobnosti. Říkám tomu syndrom primáře Sovy. Jako když Ladislavu Chudíkovi psali v 70. letech lidé, jestli by mohl operovat endoprotézu jejich tetičky. Protože skvěle zahrál roli primáře a protože mu věří.“

První čtení a nervozita

Jaké bylo první čtení z knihy? „Já jsem byl strašně nervózní, když jsme knížku uváděli, protože mi ji uváděla do života Marta Kubišová. Což se nepoštěstí jen tak někomu. A tam vůbec nevím, co jsem říkal. Jsem blekotal nesmysly,“ směje se Železný.

„Když jsem měl první čtení v Lovosicích, tak jsem byl taky hodně nervózní, protože je to pro mě vlastně něco úplně jiného. Když tam půjdu na besedu a budu hovořit o mé práci, o novinařině, tak neříkám, že to je rutina, ale za těch skoro 30 let, už vím, co a jak říkat.“

Co bylo impulsem k napsání knihy? Co obdivuje na ženách? Jaká je nová generace mladých žurnalistů, které učí? Poslechněte si záznam rozhovoru, kde uslyšíte i kousek parodického umu Jakuba Železného.