Lesy u Opatova jsou plné přírodních krás
Půvabná krajina obklopuje Opatov na Svitavsku. Návštěvníci tamních lesů obdivují každé jaro především kilometrové koberce bledulí v přírodní rezervaci Králova zahrada a tamní neporušenou přírodu.
Králova zahrada patří k našim mladším přírodním rezervacím, založena byla roku 1994. A to vlastně jen díky úsilí skupině nadšenců o ostatním, kteří jejich snaze fandili a vyšli vstříc. Do té doby byly totiž lesy kolem Opatova hospodářské, sloužily k těžbě dřeva. To je teď v chráněném území výrazně omezeno. A tak se tam příroda vrací ke své přirozenosti. K ní přispěla i velká revitalizace toku Zádolského potoka, který byl v 50. letech minulého století pro potřeby lesníků narovnán. Teď si zase proudí svými přirozenými cestami a tvoří v lesích kouzelné tůňky.
Bledule, tůňky a bažiny
I když je Králova zahrada půvabným místem v každé roční době, míří tam davy lidí především na konci března a začátkem dubna. Jejich cíl je jasný. Jsou jím kilometrové koberce bledulí jarních, kterým se v tamních lesích neuvěřitelně daří. Jejich počet ani největší odborníci nedokážou odhadnout. Mluví jen o ploše, na které rostou. Mělo by to být dokonce 10 hektarů. Jsou ale samozřejmě chráněné a je třeba se mezi nimi pohybovat opatrně. Ideálně chodit jen po vyšlapaných cestách. Neopatrná chůze by se mohla nevyplatit i kvůli bažinatému podloží, do kterého se dá místy dokonce probořit třeba až po kolena.
Mokrá půda zůstává v Králově zahradě i tehdy, když Česko trápí úmorné sucho. Ochránci přírody příčinu toho vidí nejen v podloží, ale také revitalizaci Zádolského potoka. Díky ní voda může proudit přirozeně a zůstává tak v krajině, i kdyby měsíce nepršelo. Důkazem, jak si příroda dokáže sama poradit, jsou také popadané mrtvé stromy, které slouží jako živná půda pro stromky, které na nich vyrůstají. A dalším příkladem, že není třeba vždy do přírody zasahovat, je skutečnost, že entomologové objevili v tamních lesích brouka, který je přirozeným nepřítelem kůrovce.
Vzácní brouci i ptáci
Důvodem, proč se vydat do Královy zahrady, ale nejsou jen bledule. Je to i množství dalších rostlin, jako krásně fialově rozkvetlý keř lýkovce jedovatého nebo řada sasanek, plicníku lékařského a oba druhy devětsilu. Zajímavá je i tím, že se v ní přirozeně vyskytuje populace smrku.
Na své si tam přijdou také entomologové. A to i pro vzácné druhy zdobenec skvrnitý a zelenavý, kteří vypadají jako živé drahokamy. Spatřit je lze především na přelomu jara a léta. Dalším zajímavým broukem je například lesák rumělkový, který je chráněný po celé Evropě.
Do Královy zahrady se dá dostat také na kole po síti cyklotras, které vedou nejen z Opatova, ale také z České Třebové nebo Svitav. Vyrazit tam můžete i vlakem. Ideální je vystoupit na zastávce Semanín, která je rezervaci blíž než opatovické nádraží. Cesta vede kolem Mušlovského rybníka, který je jedním z několika Opatovických rybníků. Ty přírodně zajímavější jsou ale na jihozápadní straně obce. Ochránci přírody na nich zachytili výskyt skoro 200 druhů ptáků, z nich tam skoro 80 druhů hnízdí a někteří jsou velmi vzácní a ohrožení.
Související
-
Bledule v ohrožení. Bílé záhony ve Vršovské olšině může zlikvidovat sucho
Vršovskou olšinu na Chrudimsku proslavily záhony bledulí. Právě teď jich tam kvetou tisíce. Rezervaci ale ohrožuje sucho a ochránci přírody proto chystají nouzový plán.
-
Ekologové v pardubickém Červeňáku obnovují starý třešňový sad
Přírodním parkem Červeňák v Pardubicích se rozléhají zvuky motorových pil. Spolek Pestré Polabí totiž začal na pravém břehu s obnovou starého třešňového sadu.
-
Z medvědího česneku je hit, dřív se mu lidé vyhýbali
Vitaminová bomba, přírodní antibiotikum a všelék. Takové označení si vysloužil medvědí česnek. Bylinka je v posledních letech v kurzu, ale ne všude se smí trhat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.