Lewis Hamilton – legenda, chcípák, nebo chladný pionýr nové éry Formule 1?

20. listopad 2020
Tribuna

Lewis Hamilton ziskem sedmého titulu mistra světa ve Formuli 1 zpečetil svou výjimečnost. Dnes není pouze nejlepším jezdcem nejrychlejšího sportu na světě, ale také bourá zažité stereotypy světa motorů. Nakolik změnil závodník černé pleti, milovník módy, ale i politický aktivista zakonzervovaný svět F1? A co to znamená pro budoucnost motosportu vůbec?

Vítězstvím ve Velké ceně Turecka si Lewis Hamilton připsal rekordní dvaadevadesátou výhru kariéry a definitivně tak překonal i legendárního Michaela Schumachera, kterého dorovnal i co do počtu mistrovských titulů. „Nedá se úplně objektivně říct, kdo byl kdy lepší,“ vysvětluje Vojta Jírovec. „Kritérium, které se dá použít, je procento vítězných závodů. A tam je před Schumacherem,“ dodává.

Lewis Hamilton ziskem sedmého titulu mistra světa ve Formuli 1 zpečetil svou výjimečnost

„Je to ošidné, oproti fotbalu nebo jiným sportům nemají všichni piloti stejnou startovní čáru kvůli kvalitě monopostu. Ani nemohou ukázat svou výjimečnost na párvteřinovém záblesku geniality jako Michael Jordan, Messi nebo Serena Williams, jak ostatně upozorňuje sám Hamilton. Cení se jiná vlastnost – vyrovnanost. A tu má opravdu obrovskou. Když se k tomu navíc přidá výborné, či dokonce dominantní auto, ve kterém jel většinu své kariéry, pak je to ideální kombinace,“ doplňuje Martin Vait.

Počet výher ve Formuli 1 není zdaleka jediným způsob, díky němuž Hamilton v pelotonu vyčnívá. Náušnice, tetování, veganství, záliba v extravagantních módních kreacích, ale i tmavá pleť z něho činí v tradičně bělošském prostředí motoristického sportu zcela výjimečnou postavu. 

„Můžeme ho vnímat jako produkt jednadvacátého století. Není zatížen či obdarován rodinnými kořeny z typicky motoristického prostředí. I svou vypracovanou sportovní postavou má podobně jako současní fotbalisté status rockové (či spíš rapové) hvězdy,“ říká Vojta Ondráček.

Tím ale také budí rozpaky u tradičních motoristických fanoušků, kterým nevoní jeho upravená, až nablýskaná vizáž. „Společnost má jezdce Formule 1 z minulosti zafixovány jako bouřliváky umaštěné od oleje, kteří se nebáli nasednout do potenciálně smrtících kokpitů. Na druhou stranu, spousta někdejších i dnešních jezdců byli vlastně bezstarostní hezouni z vyšší společnosti. Hamilton této škatulce tak trochu odpovídá, ale spíš než jako nagelovaný kluk z boybandu nebo hairmetalové skupiny vypadá jako r’n’b zpěvák. Rozdíl je možná opravdu jen rasový,“ myslí si Martin Vait.

Lewis Hamilton ziskem sedmého titulu mistra světa ve Formuli 1 zpečetil svou výjimečnost

Hamilton na sebe poutá pozornost i bojem proti rasismu. Loni si postěžoval, že v žádném z týmů F1 nepracují lidé tmavé pleti. Po zabití Afroameričana George Floyda bělošským policistou letos v květnu začal podporovat i aktivistické hnutí Black Lives Matter na závodní půdě klekáním či zobrazením jejich symbolu na závodní helmě. Dokonce získal i podporu své stáje Mercedes, která navzdory zažité přezdívce „stříbrné šípy“ změnila barvu svých monopostů ze stříbrné na černou.

„Musíme si uvědomit, že na rozdíl od jiných protirasistických sportovních aktivistů, jako je LeBron James v basketbale či Raheem Sterling ve fotbale, je ve svém sportu zcela osamocený. O to větší význam jeho aktivity mají,“ upozorňuje Ondráček.

Politický aktivista, vegan, milovník módy i tetování, a navíc jediný mistr světa Formule 1 tmavé pleti. Lewis Hamilton na sebe poutá pozornost nejen svými jezdeckými schopnostmi i neuvěřitelnou řadou rekordů, ale také pro svět motosportu zcela netypickými vlastnostmi. Nový díl Tribuny se věnuje tomu, jak tento fenomén mění zavedené pořádky konzervativního světa motosportu.

autoři: Martin Vait , Vojtěch Jírovec , Vojtěch Ondráček
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.