Lída Rakušanová: Happy end na ruský způsob

13. květen 2022

Za to, že se Finsko, jehož hranice s Ruskem je víc než 1300 kilometrů dlouhá, rozhodlo pro vstup do Severoatlantické aliance a že ho nejspíš bude následovat i Švédsko, jehož vzdušný prostor co chvíli naruší ruská letadla, může ruský prezident Vladimir Putin poděkovat výhradně sám sobě.

Už před osmi lety, když anektoval Krym, uvědomili si Finové a Švédové, že mají-li v sousedství obrovský autoritářský stát, v jehož čele stojí tak arogantní osoba, jako je Putin, který se domnívá, že si může vůči slabším dovolit úplně všechno, protože má kromě armády k dispozici i jaderné zbraně, nebude jejich tradiční neutralita asi ten nejlepší nápad.

Čtěte také

Putinovým přepadením Ukrajiny to došlo drtivé většině z nich. A protože obě skandinávské země musely dbát kvůli sousedství s Ruskem odjakživa na svou obranu a po vojensko-technické stránce kooperují s Aliancí už řadu let, může je NATO přijmout pod svůj ochranný deštník prakticky okamžitě.

Reakce Kremlu nepřekvapila: Rusko se prý cítí ohroženo a podnikne odvetné kroky. K tomu lze jen dodat, že Kreml se cítí a bude cítit ohrožen, ať udělá Západ cokoliv, ať se bude sebevíc snažit o kompromis. Protože ve skutečnosti je Putin ochoten akceptovat jen splnění svého absurdního požadavku vrátit kolo dějin o čtvrt století zpět. Před rok 1999, před vstup bývalých sovětských satelitů včetně České republiky do NATO a EU.

Den opričnika

Čtěte také

Trváním na téhle zvrácenosti a brutální, doslova bratrovražednou válkou rozpoutanou na Ukrajině vede ale ve skutečnosti Putin zpět jen svou vlastní zemi. A to zpátky do těch nejtemnějších hlubin její minulosti. Do izolace od okolního světa, do dob stalinské hrůzovlády, od modernity zpět k zapšklým fundamentalistickým tradicím, od odpovědného občanství k bezpodmínečné oddanosti vládci.

Ruský spisovatel Vladimír Sorokin napsal v roce 2006 sžíravou satiru na domácí situaci: jmenuje se Den opričnika a odehrává se v Rusku roku 2027. Země se v té době odřízla od Západu velkou zdí, za kterou vládne car se svou „opričninou“ čili osobní gardou stylem Ivana Hrozného.

Lída Rakušanová

Jediným spřáteleným státem je Čína, která si z Ruska udělala rohožku, a jediným zdrojem ruských příjmů je export plynu a ropy. Když se carovi zachce, utáhne kohoutek a na Západě nemají čím topit. To je ale jediná agrese navenek. Svévolné, brutální násilí páchá car se svou opričnickou družinou už jen na vlastnímu obyvatelstvu.

Viděno z dnešního pohledu, by to byl pro okolní svět přímo happy end.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio