Lída Rakušanová: Havel o Rusku
„Kdo má opravdový zájem o přátelství s Ruskem, musí s ním jednat jako rovný s rovným a říkat mu pravdu do očí, i kdyby byla nepříjemná,“ řekl Václav Havel na bratislavské konferenci o nových evropských demokraciích, která se konala v květnu 2001. A dodal, že si Rusko nezaslouží, aby se s ním jednalo jako s malomocným nebo mrzákem či dítětem, které potřebuje zvláštní zacházení a jehož nálady je třeba chápat a tolerovat.
Podle Václava Havla to Rusko naopak jen utvrdí v jeho bludech. A nepomůže to ani západním státníkům, kteří se kvůli údajnému zachování míru vydávají na beznadějnou cestu kompromisů.
Čtěte také
Václav Havel o tom mluvil na rok přesně poté, co se prezidentem Ruské federace stal Vladimir Putin. Ten už měl tehdy za sebou raketovou kariéru v čele ruské tajné služby a na přelomu století skoro roční šéfování ruskému kabinetu. Byl tedy formálně druhým, ale vzhledem k Jelcinově soustavné alkoholové nemohoucnosti de facto prvním nejmocnějším mužem v Ruské federaci, která tehdy stála na prahu druhé krvavé války se vzbouřeneckým Čečenskem.
Za kobercové bombardování civilních čtvrtí hlavního čečenského města Groznyj v roce 1999 nese podle řady odborníků přímou politickou odpovědnost Vladimir Putin. Zemřelo při něm minimálně 25 tisíc lidí a odhaduje se, že celkově přišlo v této druhé čečenské válce, která se konala už zcela pod Putinovou taktovkou, o život 300 tisíc Čečenců, tedy z jednoho milionu obyvatel Čečenska téměř každý třetí.
Havel může být v klidu
Čtěte také
Ve válce ztratilo Čečensko 80 procent své ekonomiky. Zemědělství se vrátilo do středověku. A vlády se nakonec zmocnil bandita Ramzan Kadyrov, souputník Vladimira Putina.
Říkat Rusku pravdu do očí dnes, kdy jeho kremelský vládce zkouší přesně totéž jako v Čečensku na podstatně větší, ale především nezávislou Ukrajinu, mezinárodně uznanou za samostatný stát, by znamenalo říct mu, že má v čele válečného zločince a masového vraha, který patří před soudní dvůr v Haagu, protože dovede jen zdálky bombardovat ukrajinská města a zabíjet civilní obyvatelstvo.
Dodat je třeba, že přesně jako teď na Ukrajině, připomínala ruská armáda už před dvaceti lety v Čečensku spíš kulisu z druhé světové války než moderní vojsko – a její ztráty byly obrovské. Západ si toho tehdy moc nevšímal. Tentokrát ale může být Václav Havel v klidu: poskytovat Rusku „zvláštní zacházení“ a utvrzovat ho tak v jeho „bludech“ Západ, doufejme, už nehodlá. Dnešní Rusko si jakoukoli toleranci věru nezaslouží. A veškeré ústupky vůči Kremlu by byly jen krátkou zastávkou na cestě do pekel.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.