Lidé nejsou lhostejní a chtějí pomoct. Pokud se bojí něco udělat, dokážeme je přesvědčit, ujišťuje mluvčí pražské záchranky Jana Poštová

Pražané sice během prázdnin z metropole odjíždějí na dovolené, záchranné službě ale výjezdů ubyde pouze o 10 %. Jana Poštová je nejen mluvčí, stále také pracuje jako operátorka. Nejdůležitější informací, kterou při telefonátu potřebuje zjistit, je místo, kde se pacient nachází.

„Výborná věc pro použití třeba při letních prázdninách, kdy lidé cestují a chodí na výlety, je aplikace Záchranka. Je ke stažení zdarma do všech chytrých mobilních telefonů. Stisknutím jednoho tlačítka dokáže odeslat vaši aktuální polohu na dispečink záchranné služby, funguje po celé republice a nabídne vám i volání na 155.“

Kdy volat záchranku?

„Zavolejte záchrannou službu pokaždé, pokud si nejste jistí, že tu danou situaci zvládnete vlastními silami. Minimálně se můžete alespoň poradit. Volání na záchranku nemusí nutně skončit výjezdem sanitky,“ vysvětluje Jana Poštová.

V případě, že je nutné někomu poskytnout první pomoc, mívají lidé obavy, zda to zvládnou. Stačí se držet jednoduchých pravidel, prvním z nich je myslet na vlastní bezpečnost. Pokud vám nehrozí žádné nebezpečí, daného člověka oslovíte a zjistíte, jestli je při vědomí a jak dýchá.

„To jsou dvě základní životní funkce – dýchání a vědomí. Pokud by se vám jakákoli věc nezdála, tak okamžitě voláte tísňovou linku 155. A v tom je ta krása, dovoláte se zdravotnickému profesionálovi a pak se jenom necháte vést jeho radami. Ten operátor je s vámi po celou dobu i jako opora, povzbuzuje vás a vy nejste na takhle vážnou situaci sami.“

Jazyk se nevyndavá

Největší mýtus první pomoci je vyndavání zapadlého jazyka. „Jazyk dozadu nezapadá. K uvolnění dýchacích cest stačí úplně jednoduchá věc – když ten člověk leží na zádech, vyndám mu všechno, co má pod hlavou a tu hlavu mu jenom zakloním dozadu. Vůbec není potřeba do té pusy jakkoli sahat.“

Za minulý rok přijala Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy na tísňových linkách přes 210 tisíc volání. „Troufám si říct, že lidé nejsou lhostejní, skutečně chtějí pomoct a volají na záchrannou službu. Problémem trošku bývá, že se třeba bojí něco udělat, ale my je dokážeme přesvědčit,“ dodává s úsměvem Jana Poštová.

Kolik telefonátů přijme operátor za jednu směnu? Který den v týdnu bývá nejnáročnější? A s jakými reakcemi volajících se operátoři setkávají? Poslechněte si celý rozhovor.