Lowryová vykládá dětem o smrti
Konečně se na český trh dostala jedna z dětských knížek Lois Lowryové. Dárce je první částí tetralogie, kterou autorka loni uzavřela. Nezbývá než doufat, že se dočkáme i těch zbylých. Textů, které dokážou dětem citlivě vyprávět o smrti i bolesti totiž není zas tak moc.
Holocaust, války, vraždy či smrtelné nemoci nejsou zrovna věci, o kterých bychom povídali dětem před spaním. Lois Lowryová ano. Její texty bez skrupulí otevírají právě témata, která jsou mnohdy bolestná i pro dospělého čtenáře a těm dětským jsou často úplně zapovězená. A přesně to udělala i ve své knize Dárce, která letos - po dlouhých dvaceti letech od svého vzniku - vychází v nakladatelství Argo.
Hlavní hrdina Jonas žije ve společenství, kde se nikdo nemusí o nic starat, všechno je přesně narýsované a od člověka se žádá jen neodbočit z naplánované cesty. Každý dostane přiděleného životního partnera, s nímž po čase může požádat o jedno dítě mužského a jedno ženského pohlaví. Nevybírá si ani zaměstnání, zvolí ho pro něj speciálně složená rada. Občan nemusí řešit vůbec nic. Taky ale vůbec nic necítí. Před mnoha lety totiž lidé přišli o společnou paměť a veškeré vzpomínky lidstva uchovává jen jediný vyvolený; jeho nástupcem se má stát právě Jonas.
Jonas během výcviku postupně zjišťuje, že místo, na kterém žije, je sice pohodlné, ale taky zoufale bezbarvé. Lowryová tedy stvořila jiný - možná budoucí, možná paralelní - svět, který nápadně připomíná totalitní systém. Zformulovala poměrně jednoduchý, i když důmyslný myšlenkový konstrukt, který ukazuje, jak moc vlastně potřebujeme kolektivní historii i se všemi černými místy. Knížka není kazatelská nebo moralizující. Všechna poselství, která v ní vidíme, vyplývají přirozeně a nenuceně ze samotného textu, který je navíc ukrutně napínavý i pro dospělého čtenáře. A když to pak všechno skončí v podstatě otevřeně, získá každý tu kýženou svobodu volby - „správný“ závěr je jen na něm.
Množství variant, jak si podle autorčina průzkumu dětští čtenáři konec knihy vykládali, je ohromující. Svědčí mimo jiné o tom, že je Lowryová opravdu dokáže podnítit k přemýšlení o věcech, které dospělí často tabuizují. Kontroverzní reakce provázející její knihy tak možná souvisejí jen s naší nedůvěrou v dětskou vnímavost. Právě Lois Lowryová nám ale ukazuje, jak nesmyslná tahle pochybovačnost vlastně je. Ona totiž dětem důvěřuje, a tak se vůbec neostýchá vyprávět jim před spaním o bolesti a smrti.
Lois Lowryová – Dárce (The Giver)
[Překlad: Dominika Křesťanová]. Praha: Argo, 2013. 206 stran.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
