Luboš Palata: Pavel je v Bruselu skoro stejně doma jako v Česku. To je velké plus
Vlastně až tady v Bruselu jsem si uvědomil, koho jsme si to počátkem roku zvolili za českého prezidenta. V české prezidentské kampani se probíralo horem dolem předlistopadové členství Petra Pavla v KSČ a účast v jakémsi zpravodajském kurzu. Ale na to, že tento muž strávil ze svého polistopadového života více než třetinu v zahraničí a více než deset let z toho navíc v různých funkcích v Bruselu, se vůbec řeč nedostala.
Přitom to je pro to, jaký je dnes Petr Pavel člověk a jaký bude prezident, troufám si tvrdit, mnohem důležitější než ony zmíněné informace. Mimochodem třeba v Bruselu žil Pavel třikrát delší čas, než byl členem komunistické strany.
Čtěte také
Pavlova cesta do Bruselu pro něj byla víc než jen návštěvou Evropské unie a NATO. Byla návratem do vzpomínek, kdy tu byl roky možná víc doma než v Česku. A to přesto, že tu byl celý ten čas takříkajíc v tričku české reprezentace.
S otevřenou náručí ho vítali nejen jeho bývalí kolegové ze sídla Severoatlantické aliance, kde byl v čele vojenské části NATO, a proto se tu pohyboval jako ryba ve vodě. Včetně toho, že naprosto přirozeně konverzoval v angličtině.
Čtěte také
A se špičkami NATO včetně generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga rozebíral detailně otázky budoucích kroků aliance i reakci NATO na ruskou agresi na Ukrajině.
Jenže tím to nekončilo. To, že byl Petr Pavel mnoho let součástí jak se říká bruselské české bubliny, bylo vidět i v Pražském domě, asi nejvíce reprezentačním prostoru, který Češi v Bruselu mají. Petr Pavel si tam zavzpomínal, jak často tu v minulých letech byl. A jeho setkání s Čechy v Bruselu bylo konverzací lidí, kteří se roky důvěrně znají.
Co je to být Evropanem
O tom, co z tohoto Pavlova života běhu vyplývá pro jeho pohled na svět, se prezident rozhovořil v Evropské škole v Bruselu. Tam přišel pozdravit stovky českých školáků a studentů, kteří tu dnes studují, a také zavzpomínal na doby, kdy sem chodili jeho syn a dcera.
Čtěte také
Jak sám uvedl, mezinárodní prostředí této školy dalo jeho dětem obrovský rozhled, tolerantnější pohled na svět a přátele doslova po celé planetě. To samé by se ale dalo jistě říci i o víc než deseti letech, které v mezinárodním prostředí evropských a aliančních institucí prožil v Bruselu sám Petr Pavel.
Pro Českou republiku je to pozoruhodná a dobrá zpráva, že konečně máme prezidenta, který má zkušenost s tím, co je to být Evropanem. Ba dokonce s tím, co je to být světoobčanem demokratické části světa sdružené v NATO.
V tom má nepochybně Česko v Petru Pavlovi mimořádného prezidenta. Prezidenta, kterého po dvaceti letech nacionalistického příšeří už potřebovalo.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
