Má neskutečnou energii, říká Hradilek o nevyléčitelně nemocné neteři Božence

Jako by špatným zprávám v té době neměl být konec. Ještě ani nezmizela bolest ze smrti dvou kamarádů, když rok 2013 nachystal Hradilkovi další zkoušku. Tentokrát přímo v rodině. Boženka trpí spinální muskulární atrofií, sdělili lékaři Hradilkovu bratru Václavovi a jeho ženě zdrcující diagnózu. Tři cizí slova přeložená do běžné řeči zní hrozivě: pacientům se spinální muskulární atrofií ochabují svaly, nemohou chodit, neudrží hlavu, mají problémy s vykašláváním. A hlavně, dožívají se v průměru dvou let. Bóže jsou tři.

„Bylo to dost emotivní období,“ vzpomíná svalnatý kajakář. Ale rychle dodává, že – možná paradoxně – mu v té době byli největší oporou rodiče Boženky. „Vašek s Kýťou jsou mi neskutečným příkladem, mají neskutečný postoj,“ oceňuje bratra a jeho ženu.

„Přehoď tu ruku sama, pojď,“ hecuje Hradilkův bratr Vašek malou cvičenku. „Já nechci,“ brání se Boženka. „Pojď, makej,“ neustává hecování. „Bóžo, makej, hoď ji tam sama,“ povzbuzuje táta-trenér. Nekonečná cvičení musí Boženka vydržet dvakrát denně. „Hezký!“ zazní nakonec pochvala.

Vašek přiznává, že nemá jinou možnost než být pozitivní. „Potřebuje to celá rodina, potřebuje to Božena na to, aby měla chuť žít. A to je to nejdůležitější,“ říká Vašek, kterému stejně jako Hradilkovi učarovala divoká voda.

To už ale táta vyzvídá u Boženky, jestli chce být pytel brambor, aby si ji mohl hodit přes ramena. „Pytel brambor červených,“ usměje se Bóža. „Nových, dvacet kilo za osmnáct,“ dodá rychle. To už ji olympionik zvedá do výšky a otáčí hlavou dolu a zamíří směr postel. „Budu mít brambory na posteli,“ heká na oko svalovec.

Dětská hra má však prosté vysvětlení, jde o speciální techniku vyvěšování za nohy. „Když je pacient zahleněný, tak se vyvěšuje, aby z něj hleny samovolně vytekly,“ vrací se táta k nemoci, na kterou neexistuje lék.

Vavřinec Hradilek, vodní slalomář|foto: Herbert Slavík